Rodičovství je pestré na různá netradiční probuzení. Dítěcí řev je klasika, o něco víc creepy je, když se probudíte s pocitem, že na vás někdo zírá, a dítě je mlčky opřené o šprušle postýlky a civí na nás. Vede ale dnešek, kdy Brigulína, ponechaná po páté ranní v naší posteli, jelikož transport by ji pravděpodobně vzbudil, ke mně v sedm ráno přilezla, vyblinkala se mi na ucho a zase usnula…
regulerně se Ti směju 😀 u nás vede tupá rána a následný řev děcka, který i přes zábranu spadlo z postele
klidně se směj, proto to píšu 😀 já navíc v noci netušila, jestli je to nudle, slina nebo nějaká jiná tělní tekutina… zjistila jsem až ráno podle aroma žaludečních šťáv 😀
u nás vede poblitá postel, čerstvě převlečená a za 5min doblitá druhým vrhem:)
prima! dílo jednoho dítěte nebo komanda? 🙂