Zmrzlinový ráj pro hubnoucí?

Už je to nějaký čas, co jsem se dozvěděla, že Crème de la Crème na Starém Městě má v nabídce stévií slazené, nízkotučné, prostě „dietní“ zmrzliny. A jako ostřílená hlídačka váhy jsem si umínila, že to bych měla někdy ochutnat. O víkendu se mi naskytla příležitost, když jsme byli bez auta v centru (Žofín a Františkánská zahrada), odkud to bylo kousek. Z nabízených příchutí jsem si nejdřív vybrala pistácii, ale pak jsem to změnila na slaný arašíd… a popravdě, moc nadšená jsem nebyla. Malá porce zmrzliny, pro kterou mi byla obsluha vzadu (že prý ty „zdravé“ chce málokdo), byla sice prvních pár lžiček výborná, ale působila dost přeslazeně a měla jsem problém ji dojíst. (Stejnou nesnáz měly u svých klasických sladkých zmrzlin děti, ale ty jsou holt zvyklé na nanukové Eskymo nebo točenou Opočenskou, takže nechci tvrdit, že to byla vina od pohledu nešizené místní čokoládové.)

Kopeček za 45 korun mi nepřipadá v samotném centru nijak předražený, ale bohužel mě neoslnil natolik, abych tam za ním plánovala ještě někdy zajet. Spíš, když budu mít chuť na dietní zmrzlinu, si zase zamrazím do nanukových formiček tvaroh s ovocem… ?

Pavlova pro maminku

Nejdřív jsem uvažovala, že mamince upeču dort, který nám vždycky pekla babička: ořechový s máslovým kakaovým krémem. Jenomže. I tenkrát jsme ho vždycky jedli týden, byl těžký, tučný, sladký… a dneska jsme už vůbec někde jinde, takže jsem zagooglila a našla perfektní variantu: Pavlovu od Florentýny. Na jahody apod. už bylo pozdě, ale na Rohlíku měli v akci maracuju a dva plody byly tak akorát, stejně jako velikost dortu, který nikdo jiný než my dvě nejedl 😀

Suroviny

2 bílky z velkých vajec
100 g cukru krupice
1 kelímek šlehačky
1 lžíce cukru moučka
2-3 plody maracuji

Postup

Troubu předehřejte na 100-120 stupňů. Bílky s krupicovým cukrem šlehejte s pomocí šlehače alespoň 10 minut, až pod metličkou začnou tvořit pevné špičky, které se v podstatě vůbec neohýbají dolů.
Plech vyložte papírem na pečení a lžící na něj naneste 2 stejně velké kulaté placky z ušlehaného sněhu.
Vložte do trouby a pečte do úplného usušení, při teplotě kolem 100 stupňů to může trvat i několik hodin, při 120 stupních jen zhruba půl hodiny, avšak pavlovy dostanou béžový nádech. (Mně lehounce nahnědly už při těch 100 stupních, takže jsem snižovala na 90, každá trouba je jiná – ozkoušejte.) Upečené nechte vychladnout.
Ušlehejte šlehačku s moučkovým cukrem do tuha. Ochucenou šlehačku naneste na oba upečené korpusy, sestavte dort a uložte do lednice odležet alespoň na hodinu, ale klidně do druhého dne.
Pavlovu vyjměte z lednice, ozdobte čerstvým ovocem a podávejte.

cof

cof

sdr

 

Fofrdort

To takhle vymyslíte superduper dort manželovi k narozeninám. Naplánujeme, že ho upečete spolu se čtyřletou dcerou, která tatínka miluje, vymyslela recept a ráda se zapojí. No a pak den před narozeninami přijedete z výletu místo ve čtyři hodiny v půl osmé úplně vyflusaní. A druhý den vás čeká masivní uklízení, aby mohla přijet tchyně hlídat děti a vy jít spolu na večeři. A muž je smutný, že nemá dort. Žádné nošení knih do školy více… Ééé, žádný smutek nad neupečeným dortem, na tenhle stačí pět minut práce a 25 minut pečení.

Upravené poměry z jahodového dortu Dity P.:

60 gramů polohrubé mouky prosít do mísy robotu, přidat
1/2 lžičky prášku do pečiva
60 gramů krupicového cukru
60 gramů povoleného másla (cheatovala jsem s mikrovlnkou)
1 vejce
rozmíchat, nalít do dortové formy vymazané máslem a vyložené pečpapírem, péct 25 minut při 180 stupních
nechat vychladnout, ozdobit šlehačkou (1 vyšlehaný kelímek) a ovocem (v původním receptu jahody, já měla jenom banány)

A o dárcích zase příště 🙂

Ovesné sušenky

Trapně stejně jako polovina euroamerické populace jsem si uložila jako jedno z novoročních předsevzetí zhubnout. Snažím se jíst hodně zeleniny, přiměřeně bílkovin, minimum příloh a hlavně nejíst blbosti. Jenže občas je potřeba nějaký záchranný mechanismus v podobě aspoň trochu zdravé sladkosti ke kafi – v zásadě ovesné vločky, trocha cukru a másla. Jedna denně by paseku nadělat nemusela, a když si to odpracuju… Aktuálně to vypadá, že budu muset opakovat akci každý týden, protože Lvíčkovi tyhle „zdravé“ sušenky taky hrozně chutnají 😉

Základní recept:

120 g jemných ovesných vloček
120 g hladké mouky (zas takovej střelec, abych používala celozrnnou, nejsem)
1 a půl lžičky prášku do pečiva
60 g cukru
3 lžíce medu nebo sirupu z agáve (nemusí být)
100 g rozpuštěného másla
voda dle potřeby

Postup:

Smícháme sypké suroviny a přidáme rozpuštěné máslo, případně sirup. Podle potřeby po troškách přidáváme vodu, dokud nejde uhníst nelepivé těsto (s odpadáváním kousků se počítá). Z těsta tvarujeme kuličky a na plechu rozplácneme na placku – ze základní dávky mi vyšlo patnáct velkých placiček, ale jdou samozřejmě dělat i menší.

Autorka nabízí množství variací, já zkoušela mandlové (k základnímu těstu přidáme 50 g mletých mandlí a mandlovou esenci) a rozinkové (100 g rozinek, půl lžičky skořice). Příště mám zálusk na kokosové s čokoládou (50 g mletého kokosu, 50 g nasekané hořké čokolády) a třeba i nějaké další… rozinkové i mandlové jsou oboje skvělé. Hubnutí zdar 😉

Zdroj: http://www.knakousnuti.cz/recepty/skvele-vlockove-susenky/

Koláč se sušeným ovocem

Tchyně nám čas od času přiveze nebo pošle křížaly. Když jsou tence sušené, většinou zmizí rychlostí blesku nejpozději do týdne, ale tentokrát byly nějaké silnější, žvýkavé a zároveň tvrdé na povrchu, a to nás neoslovilo. Uložila jsem je do spíže, a když tam ani za čtvrt roku ne a ne zplesnivět, narazila jsem v únorovém F.O.O.D.u na recept na koláč. Moc jsem mu nedůvěřovala, ale je výborný. Sušených jablek jsem dala celou půlku hmotnosti, příště bych snížila poměr tak na třetiny (křížaly/rozinky/švestky).

Suroviny:
200 g sušeného ovoce (u mě jablka, rozinky a sušené švestky)
100 ml tuzemáku (jsem žgrd, takže jsem naředila 50 ml teplou vodou :D)
300 g polohrubé mouky
1/2 prášku do perníku
skořice (nespecifikované dávkování, dala jsem cca zarovnanou lžičku)
125 g krupicového cukru
1 vejce
100 g másla
150 ml plnotučného mléka
tuk a hrubá mouka na formu

Postup:
Sušené ovoce zalijte tuzemákem a nechte aspoň 10 minut nasáknout. Vyhřejte troubu na 180 °C, mouku smíchejte s práškem do pečiva, skořicí a cukrem. Přidejte vejce, rozpuštěné máslo, mléko a zadělejte těsto. Místo doporučeného pekáčku 20×30 jsem vymazala a vysypala hlubší kulatou formu o průměru 24 cm, na funkci rostlináře to nemělo vliv. Do formy nalijte těsto, uhlaďte a a navrch rozprostřete scezené a okapané ovoce. Pečení se uvádí asi 30 minut, já musela zhruba 5-10 přidávat. Chutná k mému překvapení i Lvíčkovi! Je to vlastně takový světlý perník s ovocem, ale jde to dohromady moc prima. Chutnal by mi k tomu i svařák 🙂

image

image

image

Tak mi řekněte, co mám vlastně jíst

Mám ráda historku z jedné starší knížky Ivanky Deváté. Muž v ní zmiňovaný dostal tuberkulózu. Součástí léčení měla být výživná jídla, tuk, vejce, smetana atd. Jenže souběžně s tím se milý pán nakazil žloutenkou. Ta se pochopitelně s tučným jídlem neslučuje, jaterní dieta vyžaduje krmě, pokusím se citovat, „jalové, na vodě dušené, na cukr bohaté“. Ovšem to by milý pacient nesměl trpět i cukrovkou… Celé líčení je zakončeno rezignovaným „tak mi teda řekněte, co já mám vlastně jíst“.

Připadám si v posledních dnech trochu podobně. Rozhodla jsem se, že po nedělní oslavě koblihových prvních narozenin začnu s redukčním režimem, tj. vynechat nebo aspoň drasticky omezit sladké, omezit přílohy, přidat zeleninu a libové maso. (Původně jsem s tím čekala na odstavení, ale vypadá to, že se v dohledné době nedočkám.) A jak už to tak bývá, organismu se nechtělo čekat, najednou jsem přestala mít chuť na moučníky, přestala jsem si sladit kávu atd., zkrátka samá pozitiva a sociální jistoty. Kromě estetické motivace mám k dietě ale i zdravotní – nejspíš vlivem ročního kojení se poslední dobou nějak odvápňuji a začínají mě bolet kolena, tahání už cca desetikilového stáleještěkojence je taky znatelná zátěž na klouby, tak jim chci odlehčit aspoň od vlastní váhy. Jenže pak jsem se svěřila mamince s tím, že bude mít pochopení – asi před patnácti lety prodělala kolenní endoprotézu, po mnohaletém utrpení z artrózy. „Jani, asi by to chtělo přestat jíst maso,“ řekla mi rodička zkroušeně, protože tušila, že mě to nenadchne. Nenadchlo. Prý se jí bolesti zhoršovaly i po kuřecím, jen ryby a mořské plody byly ok. Prohnala jsem tohle tvrzení googlem… a skutečně mi vyhodil nějaké studie, že vegetariánská dieta v kombinaci se středomořskou (ryby, zelenina, olivový olej) měla na bolesti kloubů velmi příznivý vliv.

Chtěla jsem to ignorovat, ale nějak mi to nejde, když to v té hlavě mám. Takže k denní porci Colafitu a dvou tabletek vápníku jsem ještě začala vynechávat maso a opravdu si připadám tím líp, čím míň ho sním. Úplně jsem vyloučila šunku k snídani, bojím se i kuřecího vývaru a masa si ještě pár soust dám, především kvůli už naplánovanému jídelníčku, ale cítím, že ho jíst fakt nechci. Já! Jeden z posledních lidí, od koho bych kdy čekala vegetariánství!

No. Jenže to má několik háčků, žeano. Většina vegetariánských jídel, která znám, je založena na luštěninách, těstovinách, rýži, bramborech nebo pečivu. Přičemž poslední čtyři chci omezovat kvůli hubnutí a většina zástupců první skupiny se zase úplně neslučuje s kojením (jako ano, nedá se to srovnat s novorozeneckými kolikami, ale nadmout se koblih ještě pořád umí a pokud můžu jakkoli podpořit jeho co možná nepřerušovaný spánek, potažmo dobrou náladu, ráda to udělám). Takže mi zbývá zelenina (taky jen některá), vejce, ryby a mléčné výrobky. A přemýšlím, jestli dát další šanci sojovému „masu“.

To jsem na sebe teda zvědavá.

Letní limonády #4: Zázvorová

Letošní vedra překonaly všechno očekávání. Jedu na přežití a energie nebyla ani na zkoušení limonád… Ale dneska věřím, že padne čtyřicítka, a to už je potřeba doplnit pitný režim i něčím jiným než studenou vodou nebo vodou se sirupem. (Krutě teď Lvíčkovi závidím pivo.)

Dostupné recepty na zázvorovku se v detailech liší. Já postupovala takhle:

Oloupeme a nastrouháme kousek zázvoru velikosti cca jednoho článku palce. Jde to blbě, já používám ostré struhadlo na parmazán od Tescomy, pokud nemáte a nechce se vám s tou prokletou třepící se věcí strouhat na normálním struhadle (což se vám nedivím, to je o prsty a o zdravý rozum), vezměte trochu větší kus a ostrým nožíkem ho nakrájejte na tenké plátky, to jde výrazně lépe. Dáme do čajového hrnku a zalijeme asi deci vroucí vody, aby byl zázvor potopený. Necháme vylouhovat, ale ne zas moc dlouho 😉 Scedíme, přidáme šťávu z poloviny citronu a cukr podle chuti. (Já si pití nerada moc sladím, ale sem jsem dala pět lžiček tmavého cukru a bylo to ještě málo – klidně by to sneslo ještě dvě tři navíc, případně jednu dvě lžíce medu. Případně, pokud nechcete moc sladit a zase to nechcete mít hořké, louhujte co nejkratší dobu.) Dolijeme studenou vodou do té správné „ginger ale“ barvy (mně to z uvedeného množství vyšlo cca na litr a půl), přidáme led a hotovo 🙂 Vodu vřele doporučuji perlivou, ale my kojící holt musíme vzít zavděk obyčejnou…

image

Melounová sangria

Tohle do limonád neschovám, ale publikovat si to zaslouží – na rozdíl od ovocných limonád jsem od bílé sangrie v podstatě očekávala spíš nepitelnost a opak mě příjemně překvapil. (Mám rozepsané od 20. července, ale jak opadla vedra, trochu jsem na tenhle recept zapomněla. Až teď zase přichází ideální čas ;))

Upravený poměr na 2 skleničky:
250 ml suchého bílého vína
1 hrst vypeckovaných kostiček vodního melounu
1 kiwi (v receptu jsou plátky, ale já dala pro jednotnost taky kostičky)
dužina z 1/4 limety
1-2 lžičky cukru

Promíchejte víno s ovocem, lehce doslaďte a dejte chladit na 12 hodin do lednice. Podávejte s ledem (já vynechala a bylo to dobré i tak, ale musí se pít rychle… což nedopadá dobře. I z té jedné skleničky byl Lvíček dost… ehm… ovlivněn, a já si svoji porci musela rozdělit na dvě, takže zejména ve vedrech bacha ;))

Letní limonády #3: Meruňková, melounová a další ovocné pochybnosti

O víkendu jsem zase trochu experimentovala a s nápovědou internetu, trochou ovocných přebytků a pomocí smoothiemixéru stvořila dvě limonády na ovocném základě. Meruňkádu a melounádu. A výsledek mě nenadchnul ani v jednom případě. Postup je víceméně stejný: rozmixujete ovoce, podle jeho sladkosti/kyselosti dochutíte cukrem, citronem nebo obojím, dolijete vodou, přidáte led.

Není to ono. Na limonádu je to trochu moc chuchvalcovité a na smoothie zas řídké. Za mě, udělejte si buď to smoothie, nebo obyčejný sirup s vodou. Na zpestření pitného režimu asi proč ne, ale je to trochu kočkopes.

V téhle souvislosti mě nicméně třeskutě pobavilo propírané malinovkové video, potažmo rada na jeho konci. I ti, kdo ho neviděli, už asi tuší – klasické „máme radu na všechno“ a la Nova. Pokud nechcete ohrožovat své zdraví rakovinotvornou malinovkou, udělejte si domácí – rozmixováním hrsti malin a dolitím sodovkou.

Jo, jasně, a levnější náhražku počítače Apple si vyrobíte takhle