Moc často to nedělám, ale letos nějak cítím potřebu si sesumírovat plány na tenhle rok 🙂
- Zhubnout. Nejklišovitější ze všech, ale dlužno říct, že takovýhle cíl jsem měla naposled před pěti lety, začala jsem už v září a taky jsem ho dovedla do úspěšného konce. Jenže holt těhotenství, kdy jsem furt musela jíst nějaké sacharidy, aby mi nebylo blbě, a kojení (kdy jsem zas nechtěla hubnout kvůli mlíku a bohužel nejsem ten typ, který kojením hubne sám) mě vrátilo zase na začátek. Jsem na sebe zvědavá, hlavně v začátcích to chce tunu vůle a odhodlání.
- Naučit se šít. Už od narozenin mi tu leží šicí stroj ladem. I u něj platí, že nejtěžší je začít – když jsem to zkoušela naposled, málem jsem se zbláznila strachy, že zlámu jehlu a zničím celý stroj a vůbec mi to nešlo, jsem přesvědčená, že až si osvojím základy, bude přece jenom jednodušší si občas pár minut na šití najít. Taky to pochopitelně bude jednodušší v létě, kdy bude přirozené světlo i potom, co půjde Brigulína spát, ale do té doby chci být připravená!
- Víc psát. Ani ne tak blog, tomu se poslední dobou věnuju docela dost, ale chci se víc věnovat jednak osobním zápiskům o pidižvíně, jednak vlastní tvorbě. Mám něco rozepsaného, ještě na podzim se mi docela dařilo na tom pracovat, ale pak mě to nějak semlelo – vždycky bylo něco důležitějšího. Přesněji řečeno, chci v tomhle roce aspoň něco dopsat. I kdyby to měla být nějaká pitomá novelka o pár desítkách stránek.
- Vytvořit si portfolio. Blíží se doba, kdy budu muset řešit práci. Nemám iluze o tom, že by se o mě rvali zaměstnavatelé a o Briguli školky, a jsem celkem smířená s budoucím osudem živnostnice (pokud do té doby socani tenhle podvratný fenomén nestihnou zrušit), pravděpodobně v nějaké oblasti příbuzné copywritingu. Ještě příští rok to na nějaké systematické pracovní nasazení s prťousem moc nevidím, ale měla bych už začít rozhazovat sítě, budovat kontakty a dávat o sobě vědět.
- Být pořádnější. V mém případě to především znamená nenechávat věci, kde mi upadnou od ruky, ale uklízet je průběžně. Vím, že to bude boj, ale je to lepší, než pak dvě hodiny uklízet Augiášův chlév (bez možnosti Herkulova řešení).
Ale hlavně si přeju to, co se nedá předsevzít: abychom všichni byli zdraví, spokojení a měli jsme se rádi 😉
s tím hubnutím držím pěsti. Já začala v lednu 2013 (asi už potřetí v životě) po třech měsících po dokojení hubnout a zadařilo se!:o) Sice to trvalo, chtělo to spoustu času na cvičení a hlídání jídelníčku, ale po 6 měsísích bylo dole 8 kilo:o)
Tak to budu mít přibližně stejně, tři měsíce po odstavení 🙂 Děkuju, to by se mi líbilo, před těmi pěti lety jsem zhubla asi za tři čtvrtě roku skoro dvacet, ale počítám, že tentokrát to půjde hůř; ani nemám tak vysoké ambice, deset by bylo fajn.
Já začala být pořádnější letos – ale teda ne sama od sebe, ale díky tomu, že mě můj (pořádnější) muž začal pekelně cepovat 😀 to hodně pomáhá.
No, řekněme, že ten můj to po deseti letech už vzdal 😀