Jsou to zhruba dva měsíce, kdy jsem usoudila, že v klidu ostříhané nehty jsou větší benefit, než dítě vyrůstající mimo dosah televize. Situaci mi usnadnila tehdy premiérová Bílá paní na hlídání, kterou si Briguš od prvního dílu zamilovala. Potom, co jsem protočila všech šest dílů několikrát dokola, jsem objevila Chaloupku na vršku. Geniální jednak zpracováním, jednak počtem dílů, ale i ty už se začínají trochu opakovat. Problém je, že nic jiného ji nezaujme. Je to aktivní dítě, žádný televizní maniak, a u všeho ostatního, ať zkouším klasické večerníčky našeho mládí nebo pixarovské animáky, vydrží maximálně pět minut – prostě ji to nebaví.
Nenapadá vás někoho alternativa pro chvíle krizí (od zmíněného stříhání nehtů po situace, kdy zlobí a měla by jít spát, ale ještě je brzo)? Rovnou říkám, že Teletubbies a podobné věci odmítám byť jen zkoušet – vážím si toho, že zatím všechno, co se jí líbilo, se líbilo i mně, a nebudu to podkopávat, dokud na to mám ještě vliv 🙂
zpracovaním je podobný jája a pája 🙂 chaloupku na vršku miluju, bohužel fakt jen já, u nás teď jede pat a mat
ajo, na ty jsem si nevzpomněla! díky, zkusím 🙂 mě taky těší, že zrovna tohle se jí líbí, zas třeba Shrek, kterýho bych s ní klidně dala, ji nebere vůbec 😀 odlišnej vkus respektuju, jsem ráda, že se jí líbí rozumný věci, Pat a Mat taky nejsou zas tak strašný 🙂
Krteček?
Zkoušela jsem, moc nenadchl, ale díky za tip 🙂
Zkus medvědy u Kolína, u nás zabrali hudbou 🙂
Napadají mě ještě Včelí medvídci, tam je taky dost písniček.
Ty jsem taky zkoušela, to jsem zapomněla; taky vůbec nic. Ale odkoukaly jsme spolu na etapy celý Příšerky s.r.o., první Pixarovku, která se jí zalíbila, bylo to hrozně vtipný, při napínavých scénách se „bála“, když tam strašili, dělala uáá jako lev… ale na konci jsem zas brečela akorát já 😀