To je tak, když vás jeden ebook nebaví (resp. nemáte na něj náladu) a jiné dva* baví až moc, takže abyste je šetřili, rozečtete si čtvrtý… k tomu dvě už dlouho rozečtené tištěné a jedna audiokniha a zase jsem na sedmi – nepočítám několik rozlistovaných. V tomhle jsem úplně marná, když mám rozečtené JENOM tři knížky, připadám si, že mi něco utíká. A vůbec mi nevadí žonglovat, naopak, připadám si prostě, jako kdybych měla rozkoukaných několik seriálů. Ty se přece člověku taky nepletou…

*Haklovy Hovězí kostky jsou tak super, že (si) je užívám po jednotlivých povídkách jako vzácnou medicínu. A u Poláčkovy rozhovorové Štafety jsem zas limitovaná tím, že jsem ji koupila Lvíčkovi ke Dni otců a tak ho nechávám číst „napřed“. Není to jen samoúčelné gentlewomanské gesto, máme propojené Kindly, takže kdybych ho předehnala, chtělo by se mu to synchronizovat 😉