Co ta Quanti zas blbne, říkáte si určitě. Ti, kdo mě znají víc, vědí, že jsem schopná se Vánocemi zabývat už od léta, ale tentokrát mě opravdu tlačí čas a vědomí, že na zorganizování Vánoc můžu mít už klidně jenom pár dní a pak budou úplně jiné starosti. Takže jsem včera poprvé pekla, dárky mi zbývá obstarat poslední dva (ne pro muže a budou nejspíš přes net) a vzhledem k tomu, že Jirka pro mě už všechno má, můžu si tu dovolit uveřejnit svůj alternativní dopis Ježíškovi neboli věci, které by mi udělaly radost, ale od nikoho je nečekám. Nebo jinak, kdybych byla takový ten forever alone guy, zabalím si je pod stromeček sama 🙂

1. Některý z pickwickovských dárkových balíčků

Letos mají fakt pěkné, popravdě bych nevěděla, jestli si vybrat se skleněným hrnkem, nebo konvičku / vysoký hrníček s lístky.

2. Nějakou kosmetickou sadičku z M&S

Nebo obecně půl vánočního sortimentu z M&S, třeba krabičku čokolády s kuličkovou hrou ve víčku 😀 z té kosmetiky mě nejvíc uchvátila sada voňavých krémů na ruce. Asi babičkovatím.

3. Cédéčko

Asi nového Robbieho Williamse nebo Muse. No jo, jsem konzumní.

4. Termohrnek

Buď Keepcup (ale tam si furt nejsem jistá tím povrchovým materiálem), nebo něco pěkného a la Starbucks. Bývala bych si o něj napsala doopravdy nebo si ho rovnou koupila, ale nemám ho kam nosit. Ale od Ježíška, to se člověk přece nemůže zlobit!

5. Poukázku na focení

To se sice neslučuje s konceptem Forever alone, ale přišlo mi to na mysl jako další věc, s kterou si nejsem úplně jistá a dárek ex machina by to za mě vyřešil 🙂 Hlavně poslední dobou jsou slevomaty plné poukázek do fotoateliérů, a jakkoli to někomu může připadat kýčovité, mít na památku nějaké profi fotky s miminkem by se mi asi líbilo 🙂

Už takhle se ale obávám, že nejsem dost hodná ani na existující Ježíšky – posledních pár dní jsem protivná, nervózní, pořád unavená, tvrdne mi břicho a furt se pozoruju. Věci jako včerejší pečení kokosek, Love Actually nebo takovéhle dvacetiminutové zamyšlení nad něčím příjemným mi pomáhají udržovat se v jakžtakž snesitelné náladě… 🙂

Edit: v knihkupectví jsem neodolala třetí povídkové knížce o Vánocích z cyklu Česká povídka a koupila si ji s tím, že si ji pod ten stromeček zabalím. Popravdě, ono fakt není tak špatné vědět o jedné konkrétní věci, na kterou se můžete s určitostí a adresně těšit 🙂