Viki se už naučil říkat „správně“ Lenolt Megan, takže nám kousek legrace odpadl. Ale vynahrazuje to pilně různými jinými hláškami. Když jdeme ven a počasí není podle jeho představ, stěžuje si: „Mami, kapá na mě! Mami, venku vítu, venku nelíbí!“ A pokud jedeme v dešti autem, brblá „todle odobí je fuj!“ Milovník podzimu z něj zřejmě nebude 😀
V sobotu byl Lvíček s dětmi a tchyní popřát babičce k narozeninám, v neděli jsme s B vyrazily i přes vichřici do kina. Měla jsem strach, ale zvládly jsme dojet autem tam a dojít pěšky zpátky, nezmoknout, nezmrznout a sníst skoro celý velký popcorn šunka-sýr.
-A kterej poníček se ti líbil nejvíc?
-Hmm… Ten duhovej!
Tak aspoň na něčem se shodnem 😀 jestli mi někdo lezl na nervy, byly to Twilight Sparkle a Pinkie Pie. (Čtenáři nedisponující malými holčičkami ať se ani nesnaží tento odstavec pochopit.) Celkově byl ale film docela koukatelný.
Fotky zde a já jdu zesnout do houští, protože milé dětičky dnes, tři dny po změně času, usnuly v půl jedenácté, resp. v deset!!
O tom filmu mi ani nemluv! M. poťouchle navrhl Čičman, jestli by to chtěla vidět – že mamince by se určitě líbilo, kdyby ji na to někdo vzal do kina! Takže se chystáme, přemýšlím, čím se pomstím přes Žmura:) Ale asi ničím, protože M. s ním půjde na superhrdiny rád…
Jak říkám, on když člověk přetrpí ty dvě blbky, tak to vlastně není špatný film. Všechno je relativní – já se třásla na koníky, protože původně chtěla B jít na Emoji ve filmu, a na to bych se bývala musela posilnit tak půl lahví vodky.
…což je teda možná dobrý nápad na pomstu, jestli to ještě hrajou teda 😀 prý je to jeden z nejhorších animáků na světě, ale přitom ještě ne tak strašný, aby se člověk mohl bavit tím, jak se strašný… Smajlík-hovínko included.