Lvíček měl volno od pondělí 20. prosince, protože už mlel z posledního. Děti ještě chodily do školy, takže je různě odvážel, rozvážel a vyřizoval si pochůzky. Začátkem předvánočního týdne z nich dorazil dřív, než jsem ho čekala. Pouštěla jsem si koledy. Okomentoval to: „Člověk přijde a hned ve dveřích dostane přes držku koledama.“

Copak koledy. Bríga dostala na florbalu míčkem do malíčku. Ještě po příjezdu domů dobrý, ale do večerního sprchování jí to oteklo a zfialovělo. Když se totéž stalo (na školním basketu) s prstem mně, byla z toho sádra.

Je z toho sádra. Na 4-5 týdnů, přičemž za 4,5 týdne jsou jarňáky. Kdy jsme je chtěli konečně vzít na celý týden do pořádný lyžařský školy.

Abyste věděli, já si na letošek už ani (poprvé od svých -nácti) nepořizovala diář. Ale takovejhle frontální útok hned čtvrtýho ledna?

2022 bude zřejmě ostrej týpek.