Lvíček má oblíbenou směs ořechů z Tesca. Bohužel pytlíček stojí přes čtyři eura a už jich tu snědl (s mým malým zdaněním) cca 10. „To už jsme tu prožrali v ořeších aspoň tisícovku,“ uvažuju. „No to už tak bude… ale zní to hrozně, když to takhle kvantifikuješ.“ „That’s what I do,“ nemůžu si nechat ujít narážku na svůj nick.
Pečeme scones, britské pečivo z máslového těsta. Lvíček se dobrovolně nabízí ke zpracování těsta, drť z mouky a másla připomínající drobenku se podle receptu má ideálně mixovat food processorem, ten ale nemáme. „Ty seš můj food processor,“ chválím ho. „Já jsem Bosch DAD,“ opáčí.