Brigitka – 2. měsíc

O den jsem se zpozdila s bilancí, ale zase to vychází na devítitýdenní výročí, tak si to aspoň můžu ospravedlnit 🙂 To, jak sousedí prosinec a leden, oba jednatřicetidenní měsíce, mi připomnělo letní prázdniny – taky trvaly devět týdnů bez jednoho dne. (Taky to děsně uteklo.)

Jak se má Brigitka:

Čím začít? Asi tím míň příjemným, už asi dva týdny má rýmu. Koupili jsme odsavačku na vysavač a 2-4x denně odsáváme – není to nejhorší (pít a spát může), ale taky se toho ne a ne úplně zbavit. Chtělo by to do příštího týdne, kdy má jít na první očkování. Jinak se má báječně, pořád nám něco povídá, naučila se přetáčet na bok a pozoruje nás vyvrácenou hlavičkou, i když odcházíme za čelo postýlky. Strašně vždycky řve při koupání a já přemýšlím, jestli nepořídit kyblík. A dorostla do velikosti 62.

Jak se máme my:

Dobře! Některé dny jsou náročné, ale jsou i ty klidnější, a tak nebo tak, člověk jí odpustí i nejnáročnější den, když se na něj usměje. Jirka je v práci zatím spokojený, jezdí na osmou, takže je doma kolem páté a má čas si užít nějaký čas s námi a pravidelný rituál koupání (vynechali jsme jen teď v neděli, když nám oběma nebylo dobře). Zvykli jsme si buď nechtít, co nemůžem, nebo nějak zařídit, co můžem, takže si už nepřipadáme tak omezení a je nám fajn.

Jak koexistujeme:

Zvykli jsme si, že máme miminko; vlastně si už ani neumíme představit, že bychom tu naši holčičku neměli, a jako správní podělaní rodiče ji každou volnou chvíli okukujeme, fotíme a oňufáváme. Režim se nám plus mínus zaběhnul – v noci Brigitka spí většinou těch 5-6 hodin na první spaní a potom jak kdy – někdy brečí a neusne, pokud si ji nenechám v posteli, někdy ještě třeba tři hodinky dá ve svojí postýlce a někdy k ránu trojčí a potom, co vstanu, zase usne 🙂 dopoledne většinou nějak prokojíme, odpoledne jdeme ven a večer s tátou koupeme, pak dokrmíme a jde se spát, většinou mezi devátou a desátou. Už jsme byli i na pár krátkých výletech a jedné návštěvě (to se zatím snažíme nepřehánět, protože je pořád relativně nepředvídatelné, kdy bude jíst a jestli bude mít po krmení hlad za hodinu nebo za tři) a těšíme se na jaro, až bude teplo a budeme moct vyrážet na zajímavější procházky a výlety po různých parcích, zahradách a turistických cestách.

A obligátních několik foteček na závěr:

Žes mě ukládala na záda, mami? Já nic, já muzikant!

V kočárku ve Svatém Janu pod Skalou

Sluníčko přes rameno a jdu…! (chytla si ho asi náhodou, ale sama :))

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “Brigitka – 2. měsíc

    • já nevím, sedmi… mám v tomhle celkem sklon se podřizovat, ale ještě si zkusím něco načíst a uvidíme příští týden – pořád má rýmu, jestli jí vydrží, tak to stejně zruším…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *