Brigitka – 5. měsíc

Měsíc zase hrozně utekl a Briguš už je pět měsíců. Za chvíli to bude půl roku a ani nemrknem a bude slavit rok… peklo! To ten čas utíkal tak strašně rychle i předtím?

Jak se má Brigitka:

Vyplešatěla, to je asi nejzásadnější změna. Pár chomáčů vlásků má ještě tmavých, ale povětšinou jí začaly růst blonďaté – to se mně prý jako miminku stalo taky. Slezly jí definitivně chloupky z uší (trošku mě to mrzí, byly roztomilé :D), s jistotou už si udrží hračky – a začíná se hýbat. Nejdřív se začala švihnutím nohou otáčet na bok, vzápětí rotovat kolem středu (tj. skoro okamžitě se v postýlce nebo na hrací dečce otočí naštorc, ke kratší straně) a včera provedla něco, co se dá klasifikovat jako zaplazení. Sice do toho musela dát všechnu sílu a kromě rukou se odrazit i o hlavu zabořenou do podložky, ale o kousek se posunula 🙂 Hádám, že nám brzo začnou ještě výraznější radosti.

Jak se máme my:

Už zas většinu dnů trávíme jenom ve dvou – Lvíček začal dojíždět do nově vybavené kanceláře do Berouna a teď tam verbuje všechny známé 🙂 Nějakou práci (úpravu různých textů) pro ně budu občas možná dělat i já, začala jsem teď o víkendu a ze začátku to jde popravdě trochu ztuha, skloubit pracovní věci a mimino. Snad se časem trochu vytrénuju 🙂

Šicí stroj jsem zatím nepokřtila – už mám i kus trénovací látky, ale ještě jsem se nedostala k dostudování návodu a nějakému tomu pokusu. Hrozně ráda bych si ušila sluneční clonu na kočárek, ale k tomu ještě potřebuju nějaké skřipce… a samozřejmě se s tím naučit vůbec zacházet 😀 Taky mě těší, že konečně přišlo léto a můžem začít věšet prádlo na balkóně (zkoušeli jsme tam i jíst, ale zjistili jsme, že oproti čtvrtému patru s pevným zábradlím nasměrovanému do školkové zahrady má člověk v prvním patře se žebrovaným zábradlím naproti jinému bytovému domu o dost menší klid a soukromí). A obecně dlouhé dny a sluníčko dodají člověku spoustu energie.

Přesunula jsem svůj „profesní“ blog z Posterous, který skončil k 30. červnu. Původně jsem si ho chtěla nechat zatím zazálohovaný a časem přesunout na vlastní doménu, ale že jsem v průzkumníkovi nedokázala rozbalit zálohu, částečně jsem se vyděsila, částečně naštvala a použila službu JustMigrate k migraci na http://brunclikova.tumblr.com.

Jak koexistujeme:

Pořád ještě bývají některé akce náročné, ale už se docela zabíháme. Dneska jsme si už i dali pravý výlet jako za bezdětna – pěší výšlap do Hostivice, zmrzlinu v cukrárně a dokonce točenou kofolu na zahrádce v Sobíně; bylo krásně, skoro léto a my se cítili i s nespokojeně zahlížejícím pidižvíkem v kočárku úplně svobodně. Brigitka se na nás už hrozně často směje, evidentně má ráda naši společnost, ráda vidí i babičky, zato chlapi – zejména starší – nebývají ve zvláštní oblibě. Mazlení a otlapkávání ale snáší spíš útrpně a občas si u toho i vzdychne. Taky si nesrovnala biorytmy po změně času a chodívá teď spát kolem desáté, což je občas celkem smrtící. Před pár dny ji takhle za mnou přinesl kolem desáté Lvíček do koupelny, já na ni ve srandě vybafla „Jaktože ještě nespíš?“ a ona se začala nahlas gebit, jako bych řekla ten nejlepší vtip. Jestli bude aspoň trochu po nás, bude mít jednou smrtící hlášky…

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Brigitka – 5. měsíc

    • tatínek už si ji zaučuje na řízení a já zas na zacházení s ceninami 😀

      no ani mi nemluv, já úplně zaslzela, když jsem se dočetla, že už Matese pomalu odstavuješ… když jsem byla na základce, trval měsíc věky! a ne tohle 😀

    • Díky! Já tvůj Erwíňácký (tý)deníček fakt moc ráda čtu, je to u nás opravdu hodně podobné. Absence chlupů je do budoucna asi spíš výhoda 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.