Blogopauza

Tři týdny žádný příspěvek a ve čtečce 60 nepřečtených blogpostů od kolegů bloggerů… nějak mám zrovna období, kdy mě blogy moc nebaví. Minulý týden jsem zmírala vedrem a teď zase zmírám nízkým tlakem z deště, který mě doslova přimačkává k zemi. Něco píšu, to zas ne že ne, ale nebyly to věci na blog – teď už asi můžu přiznat, že mi v poslední době lezla na nervy spousta věcí a v kombinaci s pročítáním http://www.1000vecicomeserou.cz/ jsem došla k jejich ventilování ve formě hejtů. Zkoušela jsem je posílat hlavnímu hejtaři, s kterým se z historickejch důvodů máme na fb, a doufala jsem víceméně buď ve slušné, nebo méně slušné poslání někam, ale přišlo to, co všichni tak nesnášíme u odpovědí na inzeráty – žádná reakce. No dobře, chytrému napověz, tak jsem se rozhodla založit si vlastní nasrávací rubriku a začít to tam příležitostně sypat.

Hodně poslední dobou čtu, naposledy Hvězdy nám nepřály od Johna Greena a Ocean at the End of the Lane od Neila Gaimana, a rozečteno nebo „ve frontě“ mám další haldu knížek. Jednotlivými recenzemi to tu zahlcovat nebudu, většinou jsou jen tak na 1-2 odstavce, ale koho zajímají, může mě sledovat na Goodreads. To je mimochodem první počin, který mi zpopularizoval čtenářské deníky 🙂

Lvíček má teď v práci docela záběr, tak si přes víkendy čistíme hlavu v přírodě – před dvěma týdny to byla lánská obora, tuhle sobotu Křivoklát. Někam přijedem, pocouráme, pofotíme a zas jedem domů, když to nezvládnu zblognout, o nic zásadního nejspíš nepřicházíte, ale možná se hecnu a ještě to dám při probírání fotek někdy dohromady (v tý oboře je fakt krásně!). Když je počasí vachrlatý nebo jsme líný jezdit daleko, brouzdáme Hvězdou (kam většinou vytáhnem vozit tchány) nebo Šárkou. Procházek po Zličíně jedinou trasou máme už celkem plný zuby 🙂

Dlouho jsem nic nepekla, ale koupila jsem si v IKEA dortovou formu, tak snad NĚKDY upeču Lvíčkův vysněný cheesecake 🙂 Jo a málem bych zapomněla – pondělí bylo svatojánské a to znamená přesně půl roku do Vánoc (a bohužel taky půl roku zkracování dní, ale za sebe musím říct, že nevidím jako nic extra pozitivního ani světlo v deset večer, ani ve čtyři, když mě zrovna Brigitka zalarmuje). Jdu sepisovat seznam dárků 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Blogopauza

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *