Štědrý večer, šest hodin. Chystáme se zasednout k večeři; dítě ještě nemá pojem o čase a my svačili, tak je trochu déle než obvykle. Talíře s kaprem a salátem jsou na stole, Lvíček nalil víno a my se jdem převléknout do svátečního, Briguš odkládáme na chvíli do postýlky.

Ve chvíli, kdy mám zapnuté šaty a chystám se ji vyndat, udělá nějaký absurdní pohyb, třískne se zubama do ohrádky a začne krvácet. Zakrvácí si všechno oblečení, Lvíčkovu košili, řve a řve. Po pár minutách utírání a utěšování chytnu spásný nápad, namočit žínku do ledové vody a dát jí to cucat, což ji jednak uklidní, jednak zastaví krvácení. Přepíráme košili a ostatní oblečení ve studené vodě (nejlepší a jediná věc, co platí na čerstvou krev), Lvíček se převléká, Brigitku převlékáme. Sedáme ke studenému kaprovi a teplému vínu o půl hodiny později.

Šťastné a veselé!