Poklad

Před Vánocemi jsem chtěla po mamince, aby se podívala, jestli nenajde doma originály babiččiných receptů na cukroví. Nenašla. Ale dnes, když hledala něco úplně jiného, je objevila – a přinesla.
Jenže kromě paklíku kartiček, kam mi v mých patnácti babička přepsala svoje vánoční trumfy, přivezla ještě jednu složku. A já jsem zírala: originály receptů, podle kterých babi pekla nejen cukroví, ale taky všechny svoje moučníky! Kolikrát jsem tesknila po její bábovce nebo vzpomínala na narozeninový dort. A teď je můžu zreprodukovat. Aspoň do té míry, jak to půjde – osobnost kuchařky je vždycky nenahraditelnou ingrediencí.
Ale stejně jsem nadšená.

image

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u “Poklad

  1. těžce závidím.. všechno co jsme měli po prababi odtáhla teta, jednoho dne ji nasral muž a ona mu zlikvidovala jeho hobby, na oplátku on zlikvidoval její zálibu – veškerý recepty, pění se mi krev kdykoliv si na to vzpomenu

  2. Tak to je vážně poklad! 🙂 babička má taky takovou knihu plnou ručně přepsaných receptů, některé si od ní postupně přepisuju já a jiné už má přepsané mamka, takže se nám snad naše rodinné zlato nikam neztratí… 🙂

    • To je super 🙂 budu muset „zkásnout“ i Lvíčkovu babičku, ale ta má tak precizně psané sešity v tvrdých deskách, že to nebude problém…

  3. Tak teď bych si jen přála, aby ses s náma o ty recepty podělila.. aspoň o některý:o)) poklady našich babiček bývají nejlepší!

    • Hlavně zdigitalizovat a uchovat, kdyby něco… 🙂 ale musím říct, že nejvíc mě stejně dojímá ten zažloutlý papír s daty z let 1969 apod…

  4. Paráda, i když u mě by všechny recepty stejně dopadly jako mastná podešev, takže bych to rovnou odkázala Čičman s nadějí, že podědila genetický materiál babičky – výborné kuchařky (a ne dědy, jako já:)
    Mohly by ty babičky sepisovat třeba ještě kroniky rodinných historek a událostí, to by mě bavilo ještě víc!

    • No, babička nás rodinnými historkami častovala do té míry, že nás to nikoho nenapadlo chtít – ona by nejspíš neměla problém 🙂 ale nějak si nejsem jistá, že by to do konce života stihla… nicméně máme (opět: někde) od ní namalovaný rodokmen asi čtyři generace od ní dozadu a do šířky…

Napsat komentář: Sedmi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.