Brigitka – rok a půl

Už rok a půl. Zase ta ambivalence: na jednu stranu mi připadá, že je s náma pidižvík úplně neskutečně dlouho. Na druhou stranu, rok a půl není zas tolik, a přitom za tu dobu tolik vyrostla a tolik se toho naučila. Z úplnýho mrněte je vlastně velká holka, která:

  • naprosto sebejistě chodí, běhá, umí si vylézt na židli a chodit po schodech
  • nezavře pusu a do jejího slovníku patří kromě hromady zvířecích zvuků a základních jmen (máma, táta, babí, dědě, Bíbí) a „sloves“ (ťapy, houpy, tuli, koupy, hačí, hají, hami…) taky celkem exotické výrazy jako kanál, piha nebo Google
  • od posledního týdne zvládá dokonce pár tříslabičných slov – zatím jsme zaregistrovali „čepice“, „namazat“ (když si L. maže ruce, chce vždycky taky) a „zapací“, což si prozpěvovala včera pořád dokola, když jsme šly spolu po ulici a já jí opakovala, že mě má držet za packu 🙂
  • miluje „poznávačku“ aut na chodníku – každému se opře rukou o znak a čeká, až jí povíme, co to je za značku. Sama už pozná „ut“ (Ford), „koší“ (škodovka), „opl“ a „mazda“. Petrolhead’s daughter 😀
  • umí samostatně nacpat všechny tvary do kostky, a to včetně té obstrukce, že na jedné stěně je jenom polovina tvarů – jen se jí ještě občas plete čtvercový obrys kostky s pětiúhelníkem 😉
  • začala konečně trochu jíst (ale možná je to zase jenom fáze ;))
  • konečně se trochu (zdravě) bojí neznámých věcí a stydí před cizími lidmi, ale na „tak my jdem s tátou domů“ je pořád schopná se otočit a bezostyšně zdrhat na opačnou stranu, div že nám nezamává 😀
  • je schopná některých úplně neuvěřitelných logických úvah – L. si třeba sundá vršek od pyžama a ona brilantně odhadne: „holi!“ – tj. že se jde holit, protože jinak by se převlékl celý. Nebo že slovo „hadice“, které do té doby neslyšela, by mohlo mít něco společného s hadem, takže když jí ukazujeme a popisujeme hadici od sprchy, odtuší „ssss“.
  • pomalu pobírá základy gramatických kategorií, takže slepička je „koko“ a kachna „gaga“, ale když je jich hejno, jdeme koukat na „koky“ nebo „gagy“. Máma je máma, ale když na to přijde, potřebujeme „mámu“ a voláme „mamííí“ 😀

Lvíček ji naučil takové to sténání nádechovým vzduchem, když se nadechujete se zavřenou pusou a děláte u toho „mmmm“. Brigule opakovala „mmmm“ a pak otevřela pusu a udělala tímhle „záhrobním“ hlasem „mmmmáámmma“. Lehli jsme smíchy 😀

Má vzadu na hlavě dva symetrické víry a ty jí vytvářejí „kohouta“, zvlášť co jsme ji ostříhali. Vypadá to komicky, ale originálně! 🙂

Nočník zatím vůbec. Ohledně spaní – celou noc v kuse dala (po delší době) dvakrát minulý týden, tenhle týden ale už byly asi dvě noci, kdy to zvládla bez mlíka. Pořád ještě mívá občas svoje dvouhodinovky, kdy z nějakého důvodu „skipne“ jeden spánkový cyklus a znova je schopná usnout až za 1,5-2,5 hodiny. Ta poslední ale proběhla celkem v klidu, protože jsem ji nevyndavala z postýlky a ona se naštěstí nesnažila moc vylézat, měla jsem u ní ruku a mohla pospávat. Myslím, že by hodně pomohl vlastní pokoj – holt na podzim…

Ale hlavně je s ní fakt hrozná sranda, je rozumnější, vstřícnější („hodnější“) a začíná být i o něco mazlivější. Užívám si to, než se dostaví období vzdoru… 🙂

(vpravo veprostřed – sledování Autosalonu ;))

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u “Brigitka – rok a půl

    • Styl, co 😀 s jistotou můžu aspoň říct, že to je druhé slovo, co pozná napsané (=“umí přečíst“) – první byl titulek Ladovy knížky Ku-ku 😉

  1. Nepletou si ji někdy s klukem? Obzvlášť když je celá v modrém 🙂
    Sledování autosalonu boží. Což mi připomnělo, že bych se taky měla rozloučit s televizí, stěhovat se s námi nebude.
    A kohout super, je to vidět na některých fotkách 😀 Z koblížka pokročila na kohouta 🙂

    • Bohužel pletou, neustále – už jsem z toho trochu nešťastná, ale na náušnice už je holt pozdě. Snažím se jí do toho nakombinovávat aspoň něco růžového, ale ne vždy se podaří 🙂

      Já zjistila, že televize v zásadě není potřeba. Teda pro nás – pro Bibinu by se občas užila, takže my si ji zas asi naopak po přestěhování pořídíme 🙂

      Nj, akorát „kohoutku“ jí teda neříkáme 😉

      • Podle mě má někdo z rozpoznáním pohlaví u dětí prostě problém, který se vůbec netýká toho dítěte. Mě se taky občas někdo ptá, jestli je Erwín holka a u něj je to přitom podle mě poměrně jasný…

        • Já si z toho extra moc nedělám, ale musím sebekriticky uznat, že tím účesem to rozpoznávání neusnadňujem 🙂

  2. To je úplně neuvěřitelný, jak mluví! Na roce a půl…Já jsem se po Žmurovi těšila na to, že bude holčička třeba ukecanější (ŽMur začal pořádně mluvit až po 2. roce, z toho rozjel to na plnou rychlost před třetím – a teď je jako nezastavitelné verbální Pendolino…) Ale Čičman po roce kromě zvuků a slabik říká jenom „habn babn“, což jsme filologicky rozebrali jako „Haben Sie babbeln?“. Možná to budou nějaké pozůstatky prababičky z Innsbrucku;)

    • Habn babn dobrý 😀 ale ona to dožene, to sama víš, a popravdě nevím, jestli není lepší si ještě chvíli nenechat do všeho kafrat 😉 teď L. u něčeho zaklel a B. si pak zálibně prozpěvovala „pčáá, pčáá“. Člověk fakt aby si dával pozor na každý slovo 🙂 nechci to samozřejmě shazovat, je šikovná, já si to uvědomuju a jsem na ni hrdá, ale u ní je to nejspíš výsledek takový všeobecný akčnosti – neexistuje, že by něco neměla umět. S čestnou výjimkou věcí jako chození na nočník a pravidelného stravování 😀

  3. Predesla diskuze me uklidnila, ze Erwin neni s mluvenim pozadu. Trochu jsem se totiz pri vyctu vsech slov a reakci Bibi vylekala. Je fakt moc sikovna!

    Opozdene preju vsechno nej kroku a pul! Taky jsme to slavili. 🙂

    • Ono se nějak líp slaví v tom červnu než v prosinci, co 😉

      Radko, vážně si nemusíš dělat starosti, já mám při čtení skoro každého článku o Erwínovi depresi, jak krásně spí, jí a jaký je to pohodář. Každé dítě má něco, naše torpédoborka je vážně šikovná a jsem na ni hrdá, ale ona nám to dokáže taky pěkně vykompenzovat 😀 Erwín je úplně v pohodě, navíc je to chlapeček – zažila jsem v okolí takové, kteří měli slovní zásobu cca deset slov ještě ve třech letech… 🙂

      • To bylo bráno v nadsázce. Vůbec nesleduju, co by už měl umět, protože by mě to mohlo začít znepokojovat – navzdory předsevzetí ho s nikým nesrovnávat. Přesně jako u tvého článku. 🙂 Připadá mi přiměřeně šikovnej, bystrej a veselej a to je hlavní. Jak vždycky říkám, do svatby se mluvit, jíst příborem a chodit na nočník určitě naučí. 🙂

        • Já to sledovala tak nějak prvního půl roku, částečně kvůli dost velké frekvenci prohlídek, částečně kvůli tomu, že nebylo moc čím jiným se u toho prtěte zabývat 🙂 teď, kromě toho spojování slov, vůbec nevím, co by „měla“ umět, a na to spojování jsem narazila náhodou při listování zdravotním průkazem (kolonka na 18měs. prohlídce). Subjektivně šikovná, veselá a rozvíjí se, to jsou i moje kritéria, jestli je všechno ok 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.