Modrá kachnička II je v Michalské ulici, kousek od Uhelného trhu, takže jsme si cestou od metra oba s L. oživili vzpomínky na základku: já chodila od Národní na opačnou stranu do Ostrovní, zatímco on přímo na matematickou školu na Uhelňák. Nudlovitost a jistá stísněnost interiéru nám připomněla pařížské bistro pár stanic od Eiffelovky, kde jsme jednou večeřeli, ale spíš v dobrém. Lvíček mě přemluvil na devítichodové degustační menu – já fakt nechtěla, nikdy jsem neměla extra velký žaludek a teď toho sním „na jeden zátah“ většinou ještě míň. I kvůli tomu jsem zamítla původně navrhované Sansho… ale pak jsem souhlasila, že se mi nechce naházet do sebe předkrm a hlavní chod, zaplatit, za hodinu být venku a jet si domů… co? Číst?

Takže jsme začali kachními rilettes (prostě tlačenka :D) a telecí paštikou, kterou jsme svorně nedojedli, protože jí byl obří kus a byla dost výrazná – ale výborná. Číšník nám sám od sebe navrhnul větší prodlevu mezi jídly, což jsme rádi přijali. Následovala bramboračka s čerstvými hříbky, na oddech sorbet s Campari (nečekaný, ale příjemně odlehčující chod) a pak už třetinové porce tří hlavních jídel. Z kachny se dvěma druhy zelí a rolovaným knedlíkem mi bylo pěkně těžko a plnou porci bych rozhodně nechtěla, zato dančí ve smetanové omáčce s karlovarským knedlíkem bylo perfektní – bývala jsem si ho chtěla dát, tak vím, že bych nelitovala 🙂 na závěrečné telecí na kořenové zelenině s brambrovou kaší pak už prakticky nezbylo místo, i když bylo taky skvělé.

Na vytrávení před dezerty nijak zvlášť nepomohla ani káva („devítichodové menu, kdo to vymyslel?!“ nadávali jsme tou dobou s L. už svorně :D), kdyby bývalo bylo cca o dva chody míň – klidně bych vyhodila bramboračku a jeden hlavní – bylo by to na nás tak akorát 🙂 Přes jídelní kóma jsem do sebe nasoukala asi polovinu řezu čokoládového dortu se šlehačkou a jahodovou omáčkou, kterému nešlo odolat – mrkvový dort byl na mě až moc sladký, ale z něj byl zase na větvi Lvíček. Místo hodinky „fastfoodu“ jsme tak strávili v Kachničce dvě a tři čtvrtě hodiny – a když jsme vyšli ven, bylo tepleji, než když jsme přicházeli, takže jsme se rozhodli pro procházku na Národní třídu, kde si alespoň prohlédneme novou stanici metra.