Šestatřicátej

„A ten hořčík bych už pomalu vysazoval,“ odtušil gynekolog na včerejší poradně. Jo. Včera jsem byla podle menstruace 36+0, podle ultrazvuku budu v neděli. Tak jo, no. Asi se to fakt blíží. Musím se dokopat uvařit si aspoň jednou denně maliník, zalít a vypít lněné semínko (nebo ho nadrtit do jogurtu) a, hm, možná se trochu pověnovat masáži hráze. Vidím to tak, že ten maliník možná dám, lněné semínko tak jednou za tři dny a hráz nula 😀 Na jednu stranu – měsíc vypadá jako spousta času, na druhou stranu to jsou jen čtyři mizerné týdny! Plus mínus dva! Měla bych pomalu končit s nákupy, žehlením a balením – najít oddací list a tak podobně. Minule se ten poslední měsíc dost vlekl, ale mám podezření, že tentokrát uteče bleskově. Naštěstí už finišuju. Jen nákup v lékárně, pár drobností z lékárny, co včera v DMku neměli, a kvůli mojí marnivosti ještě tmavomodrou čepičku, aby Motorkovi ladila ke slavnostnímu outfitu z tmavomodré bundičky a manšestráčků.

Na gynekologii podlehli mým psím očím a s plánem jet rodit do Mělníka mě nechali chodit ještě na poradny k nim. S Bibi jsem neměla problém na prohlídky od toho 36. týdne dojíždět, ale teď s pracujícím Lvíčkem a dvouletým dítětem nejsem vyhlídkou na každotýdenní půldenní výlet úplně nadšená 🙂 Všude píšou, že jak má dítě čím dál míň místa, že se míň hýbe. Motorek je tedy výjimka potvrzující pravidlo, tenhle týden se mele víc než za celý dosavadní život, naučil se žďuchat mě do močáku a dokonce se otočil zády napravo, stejně jako jeho ségra, což mě extra nenadchlo – na druhou stranu u Bibiny to nevadilo a měla jsem podezření, že rotovala opačně (jinak nevím, jak by to stihla tak rychle a hladce), tak třeba to tady bude stejně a mám tyhle procesy prostě zrcadlově obrácený 😀

Začínám se trochu bát. I když už mám jeden porod za sebou, pořád mám pocit, že „vím, že nic nevím“, snad jen kromě mechanismu tlačení, který jsem si snad jakžtakž stihla zapamatovat (není to zas tak jednoduchý grif). Co když to bude moc rychlé a já nestihnu dojet? Co když to naopak bude trvat celý den a já se na tu poslední fázi moc vysílím? Co když budou nějaké komplikace? Neměla bych na to myslet, asi musím přestat číst porodní diskuse. Musím jen věřit, že to bude OK.

Dost mi tvrdne břicho, špatně dýchám, přidalo se rozvolňování kyčlí. Naštěstí už víceméně můžu chodit, což je přímo extatický pocit – při tlačení kočárku nebo delších trasách se mi ale pořád ozývá bederka a levé esíčko, to už ale beru jako přežitelnou těhotenskou potíž. Ze země se mi zvedá sice blbě, ale tam si nejsem jístá, jestli „ještě“ nebo „už“. A odírám si břicho dveřma a přivírám do různých skříněk – prostě jsem už došla do fáze, kdy těhotná ví, že přišlápnuté hrábě ji dozajista netrefí do nosu.

S pobavením pak vzpomínám na pět šest posledních týdnů před prvním porodem, kdy jsem nedělala nic, úklid nechala na Lvíčkovi a na obouvání si musela sedat na kuchyňskou židli. Pravda, teď jsem si pořídila boty se zipem, ale když je potřeba zavázat je pidižvíkovi, tak se holt ohnu… na subjektivní cimprlení není prostor. Akorát se musím přiznat, že každý týden buržoustsky objednávám iTesco, protože do obchodu si sama pořád moc netroufám a L. tím nechci zbytečně zdržovat.

Jsem ostříhaná. Asi naposled před porodem. Dneska k nám přijel kadeřník (máme od tchyně kontakt na chlapa, co jezdí domů – oboje je trochu netypické, ale většinou jsme s L. oba spokojeni). Jako většina kadeřnic je hrozně ukecanej, tak se hned ptal, jestli už máme pro malou nějakou školku (když ho totiž viděla, vrhla se Lvíčkovi na klín a zakryla si oči – jinak má návštěvy povětšinou ráda, ale Aleš je dost robustní chlap). Že by jí kontakt s dětma prospěl, a že prej až se narodí mimino, že to ji hned seženem. No… sice jsem původně počítala se scénářem, že začne chodit do školky ještě před porodem, ale nesehnali jsme žádnou školku v dosahu s rozumným režimem a mně začalo postupem času připadat, že je na to fakt ještě malá. Navíc tu jsou ty nezanedbatelné argumenty s nošením školkových bacilů k miminu, s ranním vypravováním… tak jsem školkové pokusy odsunula na podzim, až bude malýmu cca půl roku a začne škodit 🙂 Já vím, že nejspíš nebudou spát zároveň… a pořád to pro mě není argument. Snad se tu nějak všichni sžijeme. B. dneska začala sama od sebe říkat „těšíš se na miminko“, tak se tu kojím nadějí 😉

„Prosím tě, už poroď,“ řekl mi zrovna Lvíček po příchodu z WC. „Aby sis zapamatovala spláchnout, to snad po tobě nechci tak moc…“

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u “Šestatřicátej

  1. :)) záleží, co v tom záchodě zapomínáš. Jinak se školkou bych to odsunula určitě, ať nemá Bibi pocit, že se jí potřebujete zbavit, abyste se mohli naplno věnovat vetřelci. Mně to taky všichni říkali a jsem hrozně ráda, že Žmura nikam nedala ani na dopoledne – Čičman aspoň ze začátku většinu dne prospala, nebo jsem se naučila kojit a přitom si s ním stavět koleje. Žárlivost jsem tím nevyřešila, jenom posunula na konec šestinedělí, kdy už nebyla pořád v limbu:) Ale s holkama je to prý lepší (většina z nich má přirozený ochranitelský instinkt, takže ti asi nebude navrhovat, ať ho necháte zaparkovanýho v kočáru před hřištěm/barákem/obchodem ani mu nebude jezdit bagrem přes fontanely…)

    • No, byla to ta neškodnější varianta, zas *tak* špatně na tom ještě nejsem 😉 Se školkou, kdybych to chtěla realizovat, by to býval musel být už někdy ten listopad, aby si to nespojovala – ale nic rozumného jsem nenašla a taky mě už tou dobou začaly nahlodávat pochybnosti, jestli to hrotit. Naopak jsem našla většinu pozitivních zkušeností a věřím, že se nějak porovnáme – bojím se vlastně akorát toho spaní a nemožnosti dospat přes den, dneska měla zase pidižvína super noc. Vzbudila se (u nás) ve tři, do půl čtvrtý se tam nějak převalovala, pak řekla „chceš k sobě do postýlky!“, já nadšená přístupem jí dokonce udělala mlíko, čekala, že do dvaceti minut zabere a všichni se dobře vyspíme… v půl šestý jsem si šla dát kus buchty a lehnout, vzápětí samozřejmě přiletěla a zabrala si moji postel včetně polštáře, tak jsem do rána spala na mezeře mezi matracema.
      S tím ochranitelským instinktem… zrovna u Bibiny… no, naděje umírá poslední 🙂 Kdyžtak mu bude jezdit přes fontanely jenom s Buesk Mekvínem…

  2. Přijde mi to celý nějaký rychlý…najednou už 36!! Kyčle mě aktuálně začínají zlobit taky, ale připisuju to většímu pohybu a únavě.
    A ty porodní a jiný diskuze nečti. Já dneska udělala přesně tu chybu a nemůžu přestat myslet na nic jinýho než „co když…“ Zásadní chyba! Bude to dobrý(a bude to za chvilku!! :-)))

  3. Mě teď čeká ten poslední měsíc…
    Diskuze nečtu. Na porod nemyslím (maximálně vnucuju F. tu představu klidného a rychlého porodu – pokud možno tentokrát bez nástřihu).
    A tu tašku jsem ještě nezabalila! Ale už jsem vyprala a složila věci do skříně a dokonce jsem pořídila poslední nutné věci… (kojící podprdy například) 😀

    Letí to, a když je nás takhle víc těhotných přijde mi, že všem kolem to utíká tak nějak rychleji… Než se kouknu do své průkazky. To jak vidím, že jsem vlastně už na konci mě dokáže dokonale rozladit. Safra, ty hormony jsou ale zlý!

    • Mně ani ten nástřih nevadil. Říkám si, že kdyby to mělo být jako posledně, bude to v zásadě dobrý, spíš doufám, že se to nějak nezvrtne 🙂 podprdy mám schovaný ještě po B., stejně jako většinu věcí, akorát bych potřebovala ještě dožehlit plíny a věci pro sebe, který jsem kvůli Motorkovi upozadila – jemu teď skříň přetéká a já nemám v čem chodit 😀

      Blížící se konec mě nerozlaďuje… všechno má svůj čas. Ty momenty, kdy se mládě v břiše zavlní, jsou neopakovatelné a já si je užívám, tím víc, že jsou naposled… ale těhotenství má i stinnější stránky a kvůli nim si ho zas nijak zvlášť nepřeju protahovat 😉 Každé období má něco – milého i nepříjemného; začátky těhotenství, jeho střed i konec, novorozeně, kojenec, lezoun, chodec, batole… vždycky se raduju z toho dobrýho a o tom špatným se utěšuju, že je to dočasný 😀

      (Ale přes to všechno panikařím. Hlavně takhle po večerech. Hormony jsou potvory.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *