Musím se k něčemu přiznat: nikdy jsem nedokázala číst foodblogy. Vždycky jsem podlehla nadšení, našla nebo si nechala doporučit pár desítek českých i zahraničních stránek, nastrkala si je do čtečky… a stejně, jako po pár letech vyhazuju nadšeně zakoupené balíčky pohanky, polenty a červené čočky, jsem je po pár měsících s haldou nepřečtených příspěvků mazala. Nejspíš potřebuju autory nějak blíž znát, protože poslední dobou pravidelně a nadšeně čtu jídelní blogy dva: Pradobroty a Kublanku.
Podle Marcely z Pradobrot celkem často a většinou s velkým úspěchem peču. Zato Kublanku jsem zatím sledovala hlavně pasivně, ať už blog nebo (mnohem déle) instagram: baví mě krásné obrázky a fantazíruju nad úžasnými jídly, jejichž příprava je pro mě ovšem asi tak dostupná, jako kdyby DIY návod na výrobu dřevěné poličky zmiňoval jako první krok „nařežte si vlastní prkna a vykovejte hřebíky“. Všechno from scratch a popsané sice zvládnutelně, ale tak, že by mi příprava jednoho jídla zabrala dva celé dny. Ale jednu věc jsem chtěla zkusit hned, jak jsem ji uviděla – brioche bouclette. Něco mezi prázdnými buchtami a přednaporcovanou vánočkou. Ale zase – vykrajovat kolečka, válet kytičky…? Takže tady je postup pro lemry jako já 😉
12 gramů čerstvého droždí rozdrobíme do 140 ml vlažného mléka se dvěma lžícemi krupicového cukru a počkáme, až se začne tvořit pěna. Do Boženky navážíme 350 gramů hladké mouky, půl lžičky soli, lžičku vanilkového cukru, 80 gramů změklého másla, dva žloutky a přilejeme kvásek. Necháme elektřinu prohníst, pak těsto necháme přibližně zdvojnásobit objem a vymažeme si máslem dortovou formu. Já měla jen asi čtyřiadvaceticentimetrovou, takže to do ní nedokynulo, příště možná nějakou jinou.
A teď. Vyválíme placku, ano, ale vykrajovat kolečka a motat z nich po třech kytičky? Ain’t nobody got time for that, takže si nakrájíme placku na pásy, z nich nařežeme obdélníčky a srolujeme je do formy 🙂 odtrhávat to půjde taky a dá to tak pětkrát míň práce 😀 Necháme hodinu vykynout, pomažeme dvěma lžícemi másla rozpuštěnými s lžičkou (sladkofil dodává radši dvěma nebo i víc) tmavého cukru a pečeme v troubě na 180 °C asi 25 minut. Před podáváním pocukrujeme nebo pomažeme marmeládou, medem, nutelou… přiznám se, že by mi v tom bývaly strašně chutnaly rozinky, tak to příště zkusím asi s nimi. I když to už fakt budou mini odtrhávací vánočky 😉
No, upřímně, já peču tak minimálně, že se divím, že se po těch receptovejch stránkách vůbec občas koukám…
Ale teda – tohle by fakt mohl být první recept, co mě dokope do kynutého těsta. Vypadá to totiž FAKT jednoduše! 🙂 Tak uvidíme… 😛
Co si budeme povídat, nadchla mě (i když předčasně) hlavně ta představa, že se děti obsloužej samy… 😀 😀 a jednoduchý to fakt je, stačí mít nějaký ty tři hodinky na kynutí+pečení a vlastní práce je s tím minimum. Jen je to fakt potřeba trochu dochutit, ale když je to s kafem nebo kakaem, asi by stačil ten moučkovej cukr… 🙂
Ve věci pečení se nekochám už ani těmi obrázky, je to pro mě přesně tak nedostupné, jako pictorial na výrobu DIY srubu z vlastnoručně pokácených dubů. Zjistila jsem, že jediné, k čemu jsem se po nějakých 10-12 letech praxe propracovala, je perník (voilá!). Ovšem ani to neznamená, že ho nedovedu podělat, protože málokdy odolám touze nacpat tam nějakou invenční náplň, která autorce receptu unikla. Jablka, mrkev a ořechy dobrý, ale v pondělí jsem se takto zbavila třech flekatých banánů a nejedly to ani děti (který jsou u nás zvyklý mlsat grahamové tyčinky nebo sušený ovoce, takže všechno, co obsahuje skutečný vzácný cukr, vyluxují do pár minut:)
Hehe 🙂 s přezrálýma banánama se od doby, co se mi muž přiznal, že mu v moučnících nechutnají, nepářu a rozmixuju je s mlíkem, to máme rádi všichni, samozřejmě kromě pidižvíny 😀 já peču ráda, ale jen jednoduché věci. Zase ale zahubím každou pokojovku a v jiných oblastech taky selhávám v základech, takže máš moje sympatie, moje máma taky jakživa neupekla nic než perník.
Z pytlíku.
To jsem měla přesně v úmyslu, ale potom jsem si řekla, že to je málo dobrodružné a radši s nima pokazila moučník:) Příště letí do mlíka, to by u nás zase nepozřel nikdo jiný než děti.
P.S. pokojovky taky hubím pouhou delší přítomností v místnosti. Teď máme se Žmurem botanický pokus – tři naklíčený hrášky v květináči, o který se spolu staráme, tak jsem zvědavá. Milý tomu dává týden:)
Přihazuju na pět dní! 😀 jinak z banánů jsem radši pekla ořechový chlebíček nebo muffiny s čokoládou, kdybys ještě přece jenom někdy chtěla riskovat…
Děkuju za reklamu:o)
A briošky asi zkusím:o) Vypadají super a ne extra náročně (což je u Kublanky spíš výjimka:o))
Hehe, tohle mi uniklo. Ale tak doufám, že zkusíš i další recept!:)
Taky doufám, ale s těma dvěma rarachama jsem poslední tři měsíce ráda, když zvládnu strčit do trouby kuře… 😉