11 komentářů u “Houpač”

1. Tak přes práh, jak v Obecné škole. Kamarádce ještě na drncavé dítě zabírala hacka s provázkem vychytrale připevněným od strany až po nohu/ruku houpače. Je to taky druh otročiny, ale dá se u toho zvládnout u klimbání nebo napsat šestinedělní post…držím palce!

   Odpovědět ↓

   • Ale jo, přes ten práh to asi příště zkusím, to vyžaduje minimální investici 🙂 hacku zvážím podle prudy v následujících dnech, to by fungovat mohlo, na druhou stranu je vhodné (ještě jsem netestovala, jestli podmínka nutná) držet mu přitom nohy u břicha, tak to ještě zkusím nejdřív nějak nasimulovat… 🙂

     Odpovědět ↓

2. resp. postšestinedělní post ve vašem případě.

   Odpovědět ↓

3. doporučuju hacku (houpacku na mimi) nas to zachranilo 😀 jeslti chces zkusit, muzu pujcit, pripadne prodat… je to do te doby, nez se zacnou otacet.

   Odpovědět ↓

   • Díky za tip, proberu to s L., jenom nevím, jestli bychom ji měli kam pověsit…

     Odpovědět ↓

     • plonkovej mic mame taky, ale muzu srovnat, ta hacka je daleko pohodlnejsi. mame ji mezi dvermi na hrazde. neni to idealni, ale funguje to.

       Odpovědět ↓

       • Tak jsem včera zkoušela houpat v dece za cípy, ani nedutal… vypadá to, že hacka fakt bude to pravé. Večer zaútočím na L., včera jsem to zkoušela, ale byl už dost utahanej a na moji poznámku, že by se muselo vymyslet, kam ji zavěsit, odseknul „no tady nikam“ 🙂

         Odpovědět ↓

4. chceš míč? mám plonkovej na půdě 🙂

   Odpovědět ↓

   • Sakra, neříkej dvakrát 😀

     Odpovědět ↓

     • Hele tak ještě tchyně ho má možná ve sklepě… pozdrž koně, kdyžtak se ještě ozvu 🙂 ale díky moc 🙂

       Odpovědět ↓

5. ok 🙂

   Odpovědět ↓