Tak už je tady září. Prázdniny jsem letos protrpěla ani ne tak proto, že bych si musela najednou poradit s hordou dětí zvyklých chodit do školky/školy, ale kvůli těm šíleným vedrům. Ven se dalo jít jenom do deseti odpoledne a od osmi večer, jenže to už se zase v srpnu pomalu začínalo stmívat… jako ano, léto je fajn, ale když se pohybují teploty tak v rozmezí 23-28 stupňů, a ne jeden týden 18 a tři týdny 36. Dneska je tak snad už konečně POSLEDNÍ tropický den a teď bych mohla začít konečně trochu žít, pokud si ovšem globálně oteplené klima neusmyslí, že babí léto a podzim jsou buržoazní přežitky a nezačne za čtrnáct dní setrvalý lijavec při jedenácti °C 🙂

My sí poslední týden užili. V pondělí ten prodej, v úterý návštěva, viz minulý přehled. Ve středu a ve čtvrtek si Bibinu vynalézavě na dva půldny dovolené, aby s ní mohla jet ke svým rodičům na zahradu, vyzvedla tchyně, takže ověření podpisu ještě jedné smlouvy na poště jsme vzali jako příležitost k procházce s Vikoušem. Zastavili jsme se v té nádherné „mlsárně“ na cyklostezce, jenže na zmrzlinu jsme jednak neměli chuť, jednak ze všech příchutí musela být zrovna šmoulí :/ tak jsme se rozhodli pro kafe. Už tuhletu chybu nezopakujeme 😀 Ale abych byla fér, pili jsme už i horší. V Hostivici v cukrárně na náměstí. Zákusky tam mají dobré, ale kávě se vyhněte obloukem.

No a v pátek jsme konečně podnikli dlouho slibovanou a plánovanou akci a vzali děti na dopoledne k Lvíčkovi do práce. Bibinka tam měla o něco starší kamarádku a oloupila strejdu Káju o „menona“. „Nežekla sem ani děkuju, ani papá, sem vostuda,“ bilancuje zkroušeně dodnes, ale Mimoň je hit. Sobotní výročí jsem popisovala a v neděli sbalil Lvíček Bibinku a vyrazili na Okoř, protože eponymní písnička je u nás poslední dobou megahit a B. už ji umí nazpaměť. Na hradě se octli úplně sami, když přemluvili kastelánku, aby ho otevřela jen pro ně dva, v Briguli zahučela zmrzlina, dopřála si dvě jízdy na kolotoči a na závěr zážitku myčku.

Víc na fotkách. Tentokrát extra porce zličínských obloh – tenhle týden se dařilo! Popisky jsou jen částečné…

PS: Tři aktualitky, z kterých mám radost:

1. Mamku „uschopnili“ a může už sedět a chodit po bytě bez berlí, takže brzy přijede na návštěvu!
2. Bibina z posledních šesti nocí čtyři prospala u sebe v pokojíčku. To je úplně jiná kvalita spánku.
3. Máme domluvenou miniškolku na dvě dopoledne v týdnu v místním mateřském centru od října. Jsem zvědavá, jaké to bude – věřím, že jí to prospěje, a plánovala jsem to už dlouho, ale malá část mě je smutná, že „ztrácí“ tu malou holčičku, pro kterou byl zatím jediný kolektiv rodina a děti na hřišti… 🙂