Bolela mě záda a chtěla jsem si je deset minut nahřát ve vaně, Lvíček souhlasil, že se o děti postará.
1. minuta: Vikuláš si všimnul, že jsem zmizela, a šel mi kvílet a bouchat na dveře.
2.-3. minuta: čtu si v klidu minulý Forbes.
4. minuta: Přichází Brigule. „To je radosti, viď?“ poví se sarkastickou jiskrou v oku a jde mě polívat z kelímku. Na pátý pokus se mi strefí do obličeje.
5. minuta: Vikouš objevil nedovřené dveře po Bibině, vbatolil se a opřel se o vanu.
6. minuta: Lvíček přichází za dětmi, které nejeví nejmenší zájem koupelnu opustit. Bibina chce za mnou do vany. Varuju ji, že na ni bude moc horká. Nedá si říct a svlíká se.
7. minuta: Lvíček drží Briguli nad vanou, ta si máčí nohy a kvílí, že je to horký. Vikulda lokalizoval ve vaně zdroje mléka a s kňučením se po nich natahuje.
8. minuta: Lvíček vyndavá Bibinu z vany. Ta si nabírá vodu s pěnou z vany a pije ji. Vynadáme jí a nabídneme kelímek se studenou kohoutkovou. Brigule si vezme kelímek, zhluboka se napije a systémem průtokáč počurá.
9. minuta: Připouštím studenou a vylézám z vany, utírám se, beru Vikuláše a odcházím z koupelny, kde Lvíček hází Bibinu do vany a likviduje louži.
Koupel dostala s dětmi úplně nový pojem!
Vtipne 🙂 Ovsem, mne kdyby manzel slibil, ze se o deti postara, tak bych toto povazovala za totalni selhani 🙂
Tak to bylo spíš jako formální předání do zodpovědnosti – pokud je to selhání, tak totálně selháváme oba, při koupelích nebo když se někdo z nás dospává, například když krmím jedno dítě, nemám kapacitu chytat druhé. Ohrádku nemám. Pokud někdo z nás opravdu potřebuje v té vaně nebo ložnici být nerušen, tak si tam zamkne.
Ohrádka je se dvěma dětmi nezbytností…
Nemám, no. Nevím, kam bych ji dala, a především nevím, kdo by mi v ní vydržel 🙂 tříletá určitě ne a ten desetiměsíční proti ní škodí řádově míň, aspoň pokud nikde nevisí kabely…
Ta ohrádka by byla pro tebe;)
Aha!!! Takhle ano, to zvážím 😀
Pobavilo 🙂 Já se o podobné akce radši ani nepokouším…
Asi si taky příště nechám zajít chuť 😀 pokud to provozuju v době, kdy už děti spí, zase je oblíbené, že Vikouš začne zničehonic řvát…
Ráno jsem si potřebovala skočit do obchodu, tak jsme si dělali srandu, že za mnou děti možná přijdou, ať se hlavně oblíknou, a kdybych potkala na ulici nějaký děti, tak že je mám sebrat, možná budou moje 😀
Bolí záda? Já se opírám o topení, mnohem lepší než vana a hlavně zloprcci mají pocit, že jsem stále s nimi. (A vanu mám v dalším patře, tudíž pro děti nedostupná.) 😉
Máme dost nízké radiátory a jen v dětském pokoji a ložnici :/ naštěstí to není moc časté (ťuk ťuk).