(Obě děti i já máme rýmu.) Hráli jsme ráno s Viktorkem „na schovávanou“ – juká na nás zpoza závěsu a já jásám „kde je Viktorek? Tadýýý!“ Lvíček hru zaktualizoval: „Kde jsou posmrkaný papírový kapesníčky? Všudeee!“

Lvíček si hrál s Bibi na robota Emila (ano, skutečně miluje pětapadesát let starý černobílý kraťas, ke kterému jsme se kdysi doklikali ze souvisejících na ivysílání). Lvíček mluvil sekaně a pohyboval se strojeně, ale nakonec musel pokračovat v ranní výpravě, tak edukativně navázal: „Robot Emil si jde vyčistit zuby… Aby mu nezrezavěly!“ 😀