O nové sérii Game of Thrones mluvil Lvíček už dobře od Vánoc. V pondělí jsem stáhla první díl, ale B spala ve školce a ještě v devět to vůbec nevypadalo, že by se jí chtělo spát.

Cimrmanovský úkrok stranou: Lvíček má zároveň výbornou a nesnesitelnou vlastnost, že nezvládá nic odložit, pokud je aspoň minimální prostor to udělat hned. Od rozbalování balíků přes montáž nového nábytku až po nové díly seriálů. Já si klidně počkám, když třeba nemám tak úplně náladu nebo se mi chce jít dřív spát. U Lvíčka neexistuje. Takže mi bylo jasné, že bude čekat, až ji uspím, bude nervózní, že to dlouho trvá a že si půjdeme pozdě lehnout. Takže jsem velkodušně řekla: „Udělej mi radost a pusť si to sám.“
„Fakt? A kdy si to pustíš ty?“ pochyboval L.
„Kdykoli, od středy do pátku je Bibina ve školce, tak někdy s Vikoušem,“ odtušila jsem bezstarostně.

Takže od úterka má B teplotu a kašel. Trálalá.