Vikimu je dnes právě dva a čtvrt roku a jeho mluvení je u nás věčné téma. Bríga v jeho věku recitovala básničky z Ladových leporel. Chlapík umí všechny hlásky kromě sykavek, r a ř, a tvoří spoustu dvouslovných, tříslovných a někdy i čtyřslovných vět. Akorát že výlučně s pomocí několika desítek výrazů ze svého unikátního vikislovníku.

Nejzásadnější lemmata (v pořadí podle frekvence a/nebo doby objevení) jsou tato:
Joo – ano
M-m! – ne
Já – já (=sám)
Vivi – Viktorek
Bibi – Bibinka, v širším slova smyslu sestra, holčička
Máma, táta, babi – jasné. Nedávno přidal dede pro dědu. Máma má varianty oslovení „mami“, případně „mamooo“ pro situace, kdy ho naštvu. Umí i taty/tatooo, ale používá zřídka.
Gagá – auto, motorka (plastová), občas z nejasného důvodu i školka – asi že se tam jezdí autem. Dřív výraz pro všechny dopravní prostředky a pohyblivé stroje, z „bagr“.
Lolo – nejoblíbenější plyšák – liška
Mimi – všichni ostatní plyšáci + miminka (zřídka) + sloveso pro ležení v posteli nebo kočárku. Dřív všechna zvířátka.
Ňamni – jídlo a pití (snažíme se naučit na pití „gloglo“, protože je to občas poměrně matoucí, ale zatím s mizivými úspěchy
Bleble – 1) vyměšování a jeho výsledek, nočník, plínky. Občas pod vlivem B. řekne „kaka“, ale paradoxně spíš pro ten druhý proces 🙂 2) jakákoli špína.
Bobo – boty (nejoblíbenější část oděvu)
Hůhů – 1) sova 2) vlak a ostatní kolejová vozidla. Význam 2 přišel později, ale začíná v komunikaci výrazně převládat 😉
Uíuí – vozidla IZS, tedy něco s houkačkou (policie, hasiči, sanitka)
UÁÁÁ (hrdelní) – lev, tygr
Vavá – pes (=haf haf) nebo kočka. Nevíme, jestli je to ignorace nebo trolling, ale Vikouš nerozlišuje psy a kočky; všichni jsou vava.
Ijaja – kůň nebo zvíře koni podobné (zebra atd.)
Bébé – ovce/kozy
Kikiký – kohout
Koko – slepice (ne vždy rozezná od kohouta nebo jiného ptáka)
Pípí – 1) ptáčci 2) pípající věci, např. i parkovací senzory na autě 3) sirup Marťánci, který jsme Bibině ze začátku nutili s doprovodem „pípípí“ jakožto přistání Marťanů.
Jaja – telefon. Původ neznámý (asi podle toho, jak ho od nás pořád vymáhal s pláčem Já! Já!)
Au au – jasné 😉
Pápá – loučení (donedávna jen mával, poslední týden už to umí doprovázet slovně)
Bebí – bolístka
Dudy – tudy (směr procházky)
Dodo – dolů! (Převážně v situaci, kdy mu někdo z nás sedí na židli…)
Ech-é – ještě
Nunu – nula (zná z výtahu a rád „počítá“ na prstech – nunu, nunu, nunu, nunu 😀 )
Tůtů – klakson na autě
Popím – prosím
Bubu – strašení
Bll bll – jakýkoli hmyz (Lvíček ho učil, že moucha dělá „bzz“, takže „bll“ je s nadšením označován brouk na chodníku i motýl na Bibinčiných šatech)
Kiki – hodinky, hodiny
Kapki – cupcake (z Bibinčina Lego Friends)
Nyný – Minnie / Mickey Mouse
Nána – panenka
Gííí – buzení (ústřední prvek oblíbené hry na budík, kdy děláme, že spíme, a Viki nás probudí s nadšeně znělým „gííí!“)
Pím – citoslovce zmáčknutí tlačítka (via Bibinka)
Dino – výsledek Lvíčkovy snahy naučit ho „dinosaurus“
Vávovaj – první trojslabičné slovo z různých slabik. A jak jinak, v naší rodině, než „kávovar“… Je to náš syn!

Nejspíš jsem pár slůvek zapomněla, ale tohle je tak základ. Do září máme u pediatry termín „na rozmluvení“… tak jsem zvědavá, jestli se on pochlapí, nebo ona tohle uzná za mluvu. Viditelně se totiž zlepšuje, měsíc od měsíce – „Máma gagá mimi“ znamená máma šla do auta pro plyšáka; „Lolo ňamni gagá“ zase Lolo (vypadá, že) jí motorku. Blbej není. Ale mohl by místo tvorby úplně nového jazyka (L. tvrdí, že mluví valyrijsky) po nás prostě jen začít opakovat 😉