Nechápu, proč si na tom jako národ tak lpíme. Že se udělala po válce sviňárna – dokážu to pochopit, ta doba byla zjitřená a potřeba pomstít se Němcům bez rozlišování zjevně velká. Ale myslela bych, že po víc než sedmdesáti letech budou naši čelní představitelé schopní uznat, že to bylo špatně. Plošně odsunout velkou část obyvatelstva, která se provinila jen příslušností ke špatné národnosti a jejíž příslušníci dost možná ani skutky hitlerovského Německa nepodporovali a neschvalovali. Protože Angela Merkel má podle mě naprostou pravdu. Aspoň mně to optikou oněch 70+ let poté přijde na stejné úrovni, jako šmahem odsoudit a zlikvidovat všechny Slovany, Židy nebo třeba muslimy. Oh, wait…
Shodou okolností jsem zrovna dočetla Jako zabít ptáčka a vidím tam mnohem víc paralel vztahu maycombského okresu k černochům se vztahem Čechů k Němcům, než by se mi líbilo. Všichni teoreticky vědí, že jsou si lidé různých ras a národností rovni, ale stejně – pokud běloch obviní černocha (a to i z něčeho, co černoch fyzicky nebyl schopen spáchat), je zkrátka černoch vinen, protože oni už takoví jsou. Podle obdobné logiky jsou zřejmě všichni Němci zodpovědní za válku, a to i kdyby nebyli. Ráda bych připomněla, že to je myšlení Jihu v polovině třicátých let minulého století. Neměli bychom být už přece jenom trochu dál?
Quanti, včera jsme si psaly o Jako zabít ptáčka. Já nestihla poznamenat, že si jí musím přečíst znovu, protože mi to vlastně přijde stále a pořád aktuální. No…a jsme tu, že jo! Společnost se v tom pořád dokola plácá a neví si rady. Přiznám se, že téma odsunu je pro mě velmi komplikované i osobní. Dlouho jsem si hledala cestu a odvahu se tím zabývat do hloubky a dává mi to velmi zabrat. Házet do jednoho pytle jsem si ve své hlupácké nevědomosti dovolila snad někdy v šesnácti letech. To, co se strhlo kolem projevu nechápu a je mi z toho hodně smutno. Fakt hodně…
No, ani mě by nenapadlo, jak okamžitě se mi to aktualizuje s dnešní dobou… 🙁