Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny…

…do prdele, to je mi smutno.

Protože jsem chtěla ve středu na Noc literatury do Nymburka, ale neodvážila jsem se, protože jsem srab a nechtěla jsem kvůli cestě vlakem a čtení v uzavřených prostorách dostat případně celou rodinu do karantény.

Protože jsem chtěla vzít třiasedmdesátiletou maminku na výstavu Mucha! a netroufnu si s ní kamkoli chodit (a po víkendu nám to stejně zavřou).

Protože začíná podzim a zima a zároveň zavírají všechno to, co bylo na zimě fajn a co nám ji pomáhalo přežít – muzea, galerie, kina a dokonce i zoologickou. Jasně, na čtrnáct dní, ale to už bylo před týdnem taky, že kroužky se ruší na čtrnáct dní – hodně bych se divila, kdyby něco z toho otevřeli ještě do konce roku.

Protože je skoro všechno jako na jaře, kromě prvního stupně škol a teda restaurací, a něco i horší (třeba že spolu nesmí celá rodina na nákup – což jsme u normálních nákupů pochopitelně nedělali, ale když je například potřeba koupit dětem boty, rádi to prodiskutujeme všichni). A s tím jsem teda nepočítala. Nejsem bláhová, počítala jsem s návratem roušek a opatřeními typu zrušení koncertů a podobných shromáždění, ale tohle…

Protože jsme úplně prošustrovali dobrý stav z jara, jelikož „lidi jsou z roušek otrávení“. Byli jsme v létě v Německu, roušky tam byly normální v supermarketech i v MHD, všichni (i my) to brali úplně normálně… a kde jsou teď, že.

Protože mi půlka facebooku linkuje Šmuclery a podobné chřipečkáře.

Na jaře bylo docela fajn, uchýlit se do lesa. Březen i duben byly poměrně teplé, suché a v přírodě bylo dobře. Říjen, listopad… well… Řekněme, že do výhledu příštího půl roku nehledím s žádnou zvláštní radostí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u “Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny…

  1. Jj, na jaře bylo aspoň opravdu krásné počasí, pokud přijde sychravý podzim, bude to i z tohoto pohledu o kus chmurnější.

    Jinak já jsem v podobném lockdownu už třetí měsíc, tak mi to ani nepřijde… V podstatě mi to teď už připadá jako drobnost, kterou příliš neřeším, i když mě rozhodně netěší a vyhlížím dobu, až to přejde. Hlavně ale, ať jsme zdraví!

    • No, myslela jsem na tebe… a taky na spoustu dalších lidí, co to měli nebo mají. Kéž by tenhle hajzlovirus už vysmahnul…

  2. No právě. Ten výhled. V březnu už v podstatě začínaly první nesmělý jarní dny, ven se dalo před Prahou vysmahnout v podstatě kdykoliv. Taky se o koroně všude mluvilo, ale v podstatě jsem neznala nikoho osobně, kdo by tím prošel. Teď mám kolem sebe lidi v covidu, lidi po covidu a lidi v karanténě. Obavy o rodiče. A schízu, jestli k nim teda jezdit, nebo už velký špatný, jaký budou Vánoce? A jestli nemocnice vydrží přetlak, protože nikdo z nás neví, jestli v sobě nemá nějaký „výrobní chyby“. V Praze považuju skoro za nemožné zůstat přes zimu nedotčená, tak jde spíš o to, kdy a v jaký podobě to člověk překoná (právě o tom píšu).

    • Přesně, přesně. Na jaře jsem taky nikoho neznala a potom, co po pár týdnech začalo být jasný, že stohy nemocných na chodbách špitálů jako v Itálii se nekonají, jsem se ani nebála o mámu, která si neodpustila skoro každodenní chození do obchodů. Každý víkend jsme byli v lese, plánování se velmi zjednodušilo a bylo to vlastně fajn. Výhled na zimu je tristní a mámu jsem už přes měsíc neviděla, a to měla narozeniny. Achjo.

      • No, holky, ono se to dost podělalo tím vypuštěním všech školáků dokupy hned po létě… Bohužel. :-/

        Ale fakt je, že opravdu většina lidí to ani nepostřehne a další část se z toho do týdne dostane. A je třeba trošku delší a intenzivnější kontakt. Možná, že takový ten kratší v MHD může působit jako takové „očkování“, a třeba to už má spousta lidí za sebou, ani o tom neví.

        Ale s tím hrozícím přehlcením zdravotnictví, plus ohrožením hlavně zdravotníků a učitelů, ty vyhlídky na podzim fakt nejsou veselé.
        Osobně vidím problém nejen v tom, že hrozí zahlcení nemocnic, ale i to, že zatím neví přesně, jak to léčit, jak se to u koho zachová a u koho se to opravdu rozjede.
        Fakt je to teď docela naprd a je to ohromná škoda, protože ten červen už vycházel dobře…

        Tak si držme všichni palce. Ono ani po prodělání covid není úplně vyhráno, dost to rozhodí imunitu.

        • Je to celý takový na vodě. Jak si Prymula představuje velkoplošné testování protilátek, taky nikdo moc netuší (doufejme, že ne ve stylu frontiček, kde si solidárně vyměníme svůj virový fond). Na mě se to dosud netvářilo jako opatření (zvlášť ty kočkopsy ve stylu kolik lidí sedí u stolu v restauraci), ale že teda jako promořujeme. Bohužel ta jediná funkční brzda bude lockdown a snad na ni ještě není pozdě, co do italského scénáře a rozhodování, kdo má větší morální nárok na ventilátor:(

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *