Polštářky a slzy

Byl to poslední den – a nebyl.

Rozloučení s páťáky.

Jak je dobrým zvykem, dostali ručně vytvořený polštářek. V tomhle množství dětí to ještě jde. Pět holek, jeden kluk.

Závěrečné vysvědčení zase se samými. Třídní třeťáků už poslala rozvrh na příští rok. Ve skupince pro páťáky jsem na něj čekala marně. To musí přijít odjinud a až na konci prázdnin.

Od září každý jinam. Po třech, ale částečně vlastně pěti letech společně. Je to divný. Jsem naměkko. A jo, slzička ukápla. Mně. B to taky prožívala, ale ne zas tak. Má toho hromadu před sebou. Snad se i těší.

Je jediná z celé třídy, kdo se dostal na 8G. Ostatní jdou na základky ve svém okolí, někdo na soukromé, někdo na státní. Všechno šesťáci. Jediná primánka. Zvláštní pocit.

Ale teď už na dva měsíce všechno zapomenout a vstříc prázdninám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.