Dneska by bylo babičce sto let.

Mámině mámě.

Tenhle uptime se zastavil už skoro před 22 lety. Ale stejně jsme si s mamkou každý rok tenhle den zavolaly a zavzpomínaly.

Letos poprvé není s kým. Tedy mohla bych zavolat babiččinu synovci, synovi jejího bratra. Ale vzhledem k tomu, že jsem s ním mluvila minulý týden a předtím dvacet let ne, by mi to přišlo trochu na sílu.

Strašně moc vzpomínám na pár dnů v Jáchymově mezi svátky.

Těch pár dní a Silvestr, to bylo naposledy, kdy byl svět ještě normální.

(Sorry za zahlcování. Ještě je to čerstvý. Ještě před dvěma týdny jsem neměla o ničem ani ponětí a teď vyřizuju pohřby, urny a převody. Zkusím si najít i jiný témata. Rok 2025 každopádně začíná ve velkým stylu.)