Chtěla bych toho děsně moc napsat. O porodu. Jak je Viktorek skoro po všech stránkách úplně jiný miminko než byla Brigitka. Co na něj Bibi říkala a jak na sebe reagují. Ale netuším, jestli se k tomu dostanu, zatím, jak si zvykáme, já ještě unavená, Viki ještě bez režimu… je to frmol. Tak jenom pár postřehů:
– odjížděla jsem rodit v zimě a je jaro!
– jak se cítím bez břicha euforicky, strašně přeceňuju svoji fyzickou kondici a když jsem po dnešní první prohlídce u pediatra zkoušela ještě uklízet, málem jsem se složila
– Viktorek spal s námi v posteli, neboť nesnáší přenášení. Asi v pět ráno připochodovala Brigule a usnula s námi. A ráno jsem se při tom pohledu na postel plnou dětí cítila strašně spokojeně.
Jsme kompletní.
To zní hezky, hlavně ten poslední bod. My to máme stejně-Prokop spí v naší posteli a v noci se k nám přesouvá i Bertík a všem se to líbí. Nejlepší je když si tam pak spolu ráno hrajou 🙂 Tak přeju hodně energie a ať brzo najdete nový rodinný rytmus!
Nejlépe z té společné postele zatím moc nevylézejte:) Úklid? Po šestinedělí!
Na uklid se vyprdni! Uzivej si to udajne posledni miminko 😉
Takhle idylicky si to predstavuju i u nas. Velka postel a my vsichni spokojeni v ni. Muz o tom ale jeste nevi 😀