V noci byla mlha. Hustá. Tak hustá, že když jsme se uprostřed noci probudili, nemohli jsme dohlídnout na konec ulice. V mlze musí v přístavech houkat sirény místo vizuálních majáků. Bydlíme asi půl kilometru od přístavu a každou minutu zdáli houkla mlžná siréna. Moc jsme se nevyspali. Hlavně Lvíček, kterého to regulérně budilo (já měla jen míň kvalitní spánek, houkání si pamatuju až po probuzení), takže mi ve výtahu cestou do práce mlaskal do ucha: „Braaaainz… braaaainz!“

„Tam nic není,“ odbyla jsem ho necitelně (a narážela jsem hlavně na fakt, že taky dneska intelektuálně moc nefunguju). Lvíček se ale nedal: „Pregnancy brain je nejlepší!“ 😀