Konec září v Čechách

Včera to byl týden, co jsme přiletěli. To jsme si stihli tak akorát vyzvednout auto a složit kufry u prarodičů. Ve čtvrtek jsme vyběhávali zdravotní pojišťovny a pak přišel prodloužený víkend, který nám protekl mezi prsty, ani skoro nevíme jak. Chtěla jsem státní svátek oslavit nějak státotvorně, ale nakonec jsme jenom zašli do Blanky.

Dost se tam prášilo, takže jsme si neprošli celou pětikilometrovou trasu do Tróji, ale asi ve třetině jsme se otočili a vzali to zpátky. Byli jsme ale jediní a šli jsme proti davům 🙂

Odpoledne jsme strávili na rodinných návštěvách – oběd u tchyně, s kterou jsme se šli pak projít do parku na Kajetánku, kafe u maminky – a vzhledem k operativně domluvené prohlídce na sobotní ráno (všechna čest makléřce) jsme improvizovaně přespali zase zpátky u tchyně. Kartáčky z Tesca (dva kusy za 16 korun) ftw!

O prohlídce jindy a jinde, ale po ní jsme odfrčeli zpátky do severních Čech a zajeli i s babičkou a dědou na žernosecké vinobraní. Vstup 70 Kč za to, že se člověk může projít mezi stánky a koupit si burčák, je sice mírně zlodějská záležitost (to, že jsme mezi lidmi zahlédli povoz s Bakchem a na dětském pódiu hadí ženu, mi nepřijde jako adekvátní protihodnota), ale aspoň jsme si přivezli místní burčák z Žernosek, ne po D1 tři hodiny natřásaný import z Moravy 🙂 Ochutnávala jsem jen po půlskleničce od bílého i červeného, ale jsem spokojená – loni jsem neměla ani slzu.

V neděli jsme si dali oraz. Udělalo se krásně, tak jsme se jenom procházeli po Roudnici s výbornou zmrzlinou z cukrárny na náměstí. Váhala jsem, jestli si nesednout na kafe, ale neskutečně teplé odpoledne to rozhodlo za mě: zahrádka byla plná 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *