A ještě jedna várka skečů, ono jak jsme pořád doma a pořád spolu, je to na ně docela plodné prostředí.

Zmínila jsem se Lvíčkovi, že mi asi začala odcházet hlenová zátka. Nechal si vysvětlit, co to znamená, a o pár hodin později mě překvapil reakcí na moje stížnosti na bolest břicha: „To asi souvisí s tím, jak se odšpuntováváš.“ 😀

Jak už jsem asi psala, L. si s břichem povídá. A včera jsem ho měla natolik hranaté, že se neudržel a prohlásil k němu: „Čau lavóre!“ Dneska jsem si vzpomněla, jak mi kdysi ještě ve starém panelákovém bytě ve Strašnicích řekl, že mám tvar vany, a vytáhla to na něj s poznámkou „když mám tvar vany, tak se není co divit, že budu mít dítě lavór!“ 😀

No, a to je asi na nějakou dobu všechno, on mě ten humor přejde, až budu rodit (už takhle tu celý den skučím, že mi tvrdne nebo mě bolí břicho…)