Rok v půlce

Jako dítě jsem to milovala, když školní rok končil 28. Dva dny prázdnin navíc, celý prázdninový víkend jako bonus. Teď už prázdniny hodně dlouho neřeším (takže se nám jednou povedlo úplně náhodně naplánovaným víkendem na Moravě trefit do prázdninového štrůdlu na D1, fail). Letos bych si asi ani nevšimla, že začínají, první červenec je pro mě datum jako každé jiné.

Jenže.

Vyšla jsem ven a po pár desítkách metrů si uvědomila, že je něco jinak. Ve vzduchu se z ranního chladu postupně začal rozvíjet teplý letní den. Ulice zpustly, sluníčko svítilo, jako by už nikdy nemělo přestat, zelené klasy obilí se nepoddávaly lehkému vánku. Mix slunce pražícího do asfaltu a atmosféry totální volnosti, relaxace a svobody.

Nezaměnitelná vůně prázdnin. I po tolika letech – pořád to tam prvního července PROSTĚ JE. Bude se mi dobře psát…

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Rok v půlce

  1. Ač se mně to pár let už netýká, cítím to úplně stejně. Jako kdyby i pracovní povinnosti byly náhle méně povinné 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *