Brigitka – 10. měsíc

Desetiměsíční miminko už není vůbec žádné miminko. Už je to človíček, který si neustále něco žbrblá a v pohodě se kombinací lezení a chůze u nábytku dostane všude, kam potřebuje. Po zhruba dvouměsíčním divokém období začíná být poslední dobou zase hodná. A připadá nám, že vědomě: že se stejně jako minimiminko nebo ještě v prenatálním období snaží nepřidělávat zbytečné problémy. (S výjimkou tahání za šňůrky od žaluzií a strhávání stojací lampy, což je to jediné, za co dostává přes ruce – nic to s ní ale nedělá.)

Jak se má Brigitka:

Byla poprvé u zubařky, zatím jen na vizuální kontrole, a dostala růžový kartáček s princeznou. Tak čistíme. Odvařená z toho teda moc není, začíná při pohledu na něj zavírat pusu a já nechci zneužívat povel „ukaž pusu“, aby se to neodnaučila.

Totiž, posledně jsem ve výčtu pokynů, na které reaguje, zapomněla na jeden počítám docela ojedinělý – „ukaž zuby“ / „ukaž pusu“ (na obojí vyplázne jazyk). Naučila se to víceméně náhodou, ale dost se to hodí, buď pro vizuální kontrolu, jestli už snědla, co má v puse, nebo naopak tehdy, kdy ožírá něco zakázaného (papír apod.), co jí potřebujeme z té pusy vyndat. Jinak dělá „pápá“ už celkem suverénně včetně slovního doprovodu, jenom dost často zavírá dlaň směrem k sobě, tak to působí spíš jako gesto „pojď sem a já si to s tebou vyřídím“. Nedávno jsme ji naučili „ukaž, jak jsi velká“

Po čtvrtém zubu byl na chvíli klid, ale teď už jsou zase vidět boule na dásních a dokonce jí občas vylítne teplota. V pondělí jí nebylo vůbec dobře a skoro celé odpoledne jsem s ní proležela v posteli, kde mi spala na klíně. Takhle strašidelně tichou a přítulnou jsem ji ještě nikdy nezažila a bylo mi jí líto.

Mám radost z toho, že začala jíst to domácí jídlo (jen kaše jsou zatím z prášku, nějak se mi moc nechce každý večer vařit ještě kaši). A kousky (zdaněného chleba, ovoce atd.) už taky nejsou vůbec žádný problém – za chvíli jí to budu možná moct i přestat mixovat, ale jsem ráda, že sní aspoň půlku misky a ne pár soustíček, jako když ji krmím třeba tím chlebem. Žádný velký žrout to teda není. A i když se teď na zimu drobátko zakulatila, pořád je na miminko docela vyžle. Hýčkám si naději, že bude mít metabolismus po padesátikilové tchyni. Beztak teď vypadá jako Lvíčkův klon v ženské verzi, který jsem odnosila jako náhradní matka 🙂

Jak se máme my:

Lvíček měl dovolenou a na rozdíl od té minulé, kdy jsme skoro celý týden jezdili po stavařích, jsme tentokrát odpočívali a bylo to fajn. Byl to asi nejdeštivější týden z celého září, ale nám to ani moc nevadilo 🙂

Začala nám seriálová sezóna, ale stíhám jen dvacetiminutovky HIMYM a TBBT (poslední díl, The Scavenger Vortex, byl zase boží!). A samozřejmě burčák! Vzhledem k omezování kojení jsem si ho letos dopřála o něco víc než loni.

Zhruba dva týdny je boží babí léto, které oba milujeme a letos jsem se už bála, že vůbec nepřijde – plné barevných stromů a podzimního sluníčka, občas už trochu mrazivé, ale bez deště. Tak si užíváme procházek, než nám je zaříznou podzimní plískanice a posun času.

Jak koexistujeme:

Potom, co jsem zjistila, že i po hodinovém nočním kojení má pidižvík pořád hlad, jsem ho úplně odbourala a v noci už automaticky vstávám dělat UM. Spíme tak všichni líp, poslední dobou se už zase objevují vlaštovky šestihodinového a delšího spánku. Někdy tedy po nočním krmení následuje hodina až dvě, kdy má Briguš oči dokořán a odmítá zabrat, což většinou – když moc neřádí – řešíme tím, že si ji dáme k sobě do postele a vleže ji tam pacifikujeme.

Ohledně kojení: ještě se mi nechce řešit fyzické aspekty úplného odstavení, takže kojím ráno jako takovou malou snídani, ale začíná mi připadat, že už i o to cca poslední týden pomalu přestává stát. Je opravdu mnohem mazlivější, ale taky se umí fakt hodně vztekat, když jí vezmeme něco, s čím si zrovna usmyslela hrát. Ale kromě těch paličatých chvilek je kouzelná, už spoustu věcí chápe, dá se s ní komunikovat a hrát (stavění kalíšků, posílání autíčka atd.)

Kojením už tedy neuspávám (jen občas, když se probudí z denního spánku a ještě vypadá, že by spala), u flašky usne tak v 50 % případů, zbytek času ji učíme usínat v postýlce. Někdy to zabere dost času (a nervů), ale už si na to zvyká (nejdřív řve, ale po obejmutí si sama dřepne a s tlamičkou zabořenou do matrace se pokouší usnout) a třeba v kočárku už po položení na záda usíná v pohodě a ne jako dřív, zakousnutá do opěradla nebo do kloubu boudičky 🙂

Otáčení hlavou dolů Brigitku baví. Hledali jsme na internetu, jestli to náhodou nemůže být nějak škodlivé, a dostali jsme se na nějakou stránku amerických bydlenek s názory typu „nenašla jsem nikde, že by to bylo škodlivé, ale kdyby to manžel dítěti udělal, ustřelím mu hlavu“. Wtf?

Radost až na kost

Hele, sedím jako velká holka!

Veleumělecká fotka – L. a B. odrazem

Přerostlá panenka 🙂

Dárečky od praprarodičů: zimní kombinézka z Itálie a kroužky na tyči. Ty měly být k říjnovému svátku, ale nevydrželi jí to nedat 😉

Roudnické vinobraní neboli Zlodějka burčáku

Výtuh (když ještě odmítala usínat na zádech)

Spíš Daddy’s little devil, popravdě 🙂 ale nedokázala jsem tomuhle body odolat

Na zličínském vlakovém nádraží – jeli jsme motoráčkem po pražském Semmeringu

Společná tamtéž

Když jí chci aplikovat Nurofen, to jí ten dávkovač do pusy nedostanu ani heverem! Ale jak si ho může sama ukrást…

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Brigitka – 10. měsíc

  1. Hezky vám roste 🙂 A ty to vždycky tak hezky sepíšeš, že si u toho zavzpomínám jak rostly holky 🙂
    Jo a neboj, hlavou dolů a házení do vzduchu milovaly obě taky. Akorát pak pozor na ručky a pořádně držet, ale to asi nemusím ani psát co… U May se hlavou dolů postupně vyvinulo v kotrmelec a pak polosalto, kdy mě používá jako kruhy a odrážecí plochu 😀

    • Děkuju, Sedmi 🙂 jinak já si ani starosti nedělala, hledal to pro jistotu sám L., když s tím začal, a našel tohle. Byla jsem z toho celá pryč, my tady vyšilujeme s mimibazarem, ale tyhle americké pipinky s jejich „DH“, „DD“ a „DS“ jsou snad ještě horší.

    • Jo, fakt je s ní trošku domluva… na druhou stranu noci jsou teď poslední dobou zas nějak masakrózní 🙁

      Děkujem! A to jsem si tenhle měsíc zrovna říkala, že je nějak slabej 🙂

  2. Fotky jsou parádní!!! Jen mi přijde, že je to fakt velká holka už, i když říkáš, že je „vyžle“! A výtuh je nejlepší!!! <3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *