Stručně – 42. týden

Týden nezačal nejlíp – ráno se mi podařilo odebrat Brigitce vzorek moči a vyrazila jsem s ním na středisko. Byla už od pohledu kalná a testovací proužky prokázaly leukocyty a krev, takže jí budu muset ještě jednou nabrat do dvou sterilních zkumavek a přinést nějaký lichý den v týdnu do 7:30. To jsem na nás zvědavá.

Skončení kojení má nejspíš vliv na to, že se mi s malou mnohem hůř vstává – dřív mi to nevadilo, když jsem nebyla vzhůru hodinu; teď jsem jak chodící mrtvola, stejně jako tomu bylo vždycky, když mě někdo v noci vzbudil před těhotenstvím. Taky jsem si zpětně uvědomila, jak jsem byla od otěhotnění téměř nonstop ve skvělé náladě, skoro jako na drogách… hormony jsou mocné. Považuju to za nejšťastnější období v životě, věřím, že ne jen kvůli té chemii 🙂

Vybírám diář na příští rok. Technicky bych ho asi nepotřebovala, ale nedokážu se bez něj obejít 🙂 a to aspoň odolávám Filofaxům a dalším s výměnnými náplněmi. Už několik let po sobě mě uhranuly týdenní diáře Albi a letos to asi bude stejné, i když jsem se poohlížela i jinde. Nejvíc mi vyhovuje rozložení i grafické zpracování, diáře 2014 mají navíc proti předchozím rokům zaoblené rohy – příjemná maličkost. Jako favorita zatím vidím tenhle, ale ještě si to můžu třikrát rozmyslet 🙂 S tím souvisí i kalendáře. Přestaly mě bavit moje dřív oblíbené receptové – stejně jsem z nich nikdy nic neuvařila a jen mě provokovaly. Za prvé ukazováním nafocených dobrot, ale za druhé – a to hlavně – nelogičností zpracování, které se nevyhnulo snad ani jedinému. Borůvkové lívance v lednu? Vánoční perníčky v září, nebo naopak na silvestrovský týden? Letos se nejspíš pokorně vrátím k výletům, líbily se mi tyhle, určitě bych chtěla nějaký s novým kalendáriem včetně jmen jako Tobiáš, Malvína apod. Stejně jako u diářů si ale ještě nechávám čas na rozmyšlenou.

Mám přeinstalovaný notebook – osmičky jsou pořád opruz, ale tenhle týden by snad měl vyjít upgrade na 8.1 a s pár doinstalovanými drobnostmi (hlavně Classic Shell) je to použitelné. Už bych si od reinstalací ráda dala na pár let zas pohov.

Koupili jsme auto. Nechtělo se mi prodávat rok starou funglovku, ale jednak jsme dostali docela dobrou nabídku na výkup a určující argument pro mě bylo, že z Clia bolela Lvíčka záda. Fakt. Má moc krátký sedák a pedály mimo osu sedačky, takže se nemohl bolestí zbavit. Jsme asi jedni z mála lidí, co kupují nové auto kvůli ergonomii 😀 (Těch důvodů bylo samozřejmě víc, ale nebýt tohohle argumentu, asi bych se špatně přesvědčovala) Pokud to čte honny, staly se z nás naftové zrůdy.

Ve čtvrtek jsem měla díky středeční Lvíčkově dovolené (jeli jsme pro Mondeo do Rakovníka) totálně pondělní pocit. Po dopoledním spánku se tento prohloubil o zjištění, že má B. teplotu. Po obědě vylezla na 38,5 a od té doby máme o zábavu postaráno. Nějaká viróza, možná šestá nemoc (ještě v neděli večer se neosypala, tak uvidíme). V sobotu nás od pečování o pidižvíka na chvíli vysvobodili tchánovci a my si udělali bezva podzimní výlet do Hořovic – krásné počasí, parádní barvy, fajn prohlídka a kafe na zámku. Ráda bych o tom napsala extra blog, ale nevím, jestli se zadaří.

Millerovi na tripu už nám v kině utekli, doufám, že aspoň zvládneme Rivaly. Gravitace by na mě byla asi moc depresivní…

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci, Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u “Stručně – 42. týden

  1. – S diářema taky bojuju… Albiácké mají super přebaly, ale trochu mi vadí vnitřek. Hrozně mi chybí plánovací dvoustránka na každej měsíc – nechci toho zas tak moc, ne??
    – Hormony, jojo… Ale zase si teď můžeš dát tu pizzu, no 😉
    – K autu gratuluju, ať vám dobře slouží. I s dieslem. 😀
    -Extra blog k výletu – ano, ano!
    – A Briguli ať je brzo líp. Nemocný děti, to není žádná radost…

  2. koukat napsat blog, vymluvy neberem!

    auto, dobra volba :))

    Millerovi doporucuju stahnout, opravdu super komedie 😉

    • Taky jsem na vás hodně myslela, než jsme to koupili 😀

      Copak o to, Millerovy stáhnout plánuju, ale už asi půl roku jsem nezvládla odkoukat nic delšího než půl hodiny 🙁 obávám se, že jinde než v kině se k tomu nedostanu… ale tak třeba to někdy vyjde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *