Už mě to nebaví. Podruhé za sebou jsem neodolala a pořídila si kalendář s recepty. Loni to bylo hlavně z toho důvodu, že jsem ho kupovala na poslední chvíli u Vietnamců a kromě něj byly na výběr už jen kočičky a koně, letos jsem se nechala zlákat mediálně prosazovanou Ivetou Fabešovou. Napohled vypadaly recepty krásně, ale až postupem času jsem zjistila dvě věci:
1) navenek honosně se tvářící recepty jsou často na základě „vyválejte listové těsto a vložte do něj náplň“ – tak určitě, ale na to fakt nepotřebuju kalendář. Ale to ještě dejme tomu. A
2) buď Iveta Fabešová, nebo ten, kdo (za ni) kalendář sestavoval, se na nějaké pozorné sestavování posloupnosti receptů celkem vyfláknul. Případně varianta tři, kartičky s recepty vypadly sazeči z ruky (vím, v dnešní IT době utopie) a ten je ke kalendářním týdnům přiřadil tak, jak je posbíral po zemi.
Jak si mám jinak vysvětlit, že na dnešní týden připadá recept na jidáše? Velikonoce jsou za osm týdnů, Zelený čtvrtek za sedm a půl. Koblihy, které by se ideálně hodily na tenhle nebo příští týden, jsou kdesi v listopadu. Loni jsem zase v kalendáři zírala na borůvkové palačinky v lednu, vánočku v listopadu a cukroví, kterému prospěje odležení, předposlední prosincový týden…
prostě v listopadu si vyzkoušíš jestli se ti vánočka v prosinci povede 🙂
no jasně, a v lednu si vylámu zuby na tvrdých perníčkách 😀