9. týden: Čtení

Je tu březen, měsíc internetu, který náš provider oslavil tím, že včera, prvního, nám nešlo celý den připojení. Takže jsme mohli oslavovat návratem ke staršímu „svátku“, měsíci knihy. Lvíček rozečetl Projekt manželka, já Katyni a Skutečnou událost. (Ne, nedokážu mít rozečtenou jen jednu knížku, děkuju za optání.) Zjistila jsem ze statistik, že během prvních dvou měsíců letošního roku jsem dočetla čtrnáct knížek a z toho jen tři jsem měla rozečtené od loňska. To dává 5-7 knížek na měsíc, kdybych to udržela, byla bych schopná splnit challenge 52/ročně a možná i víc. (Vím, že to neudržím, ale i tak z toho mám fajn pocit.)

Dnes jsme konečně načnuli kávu Starbucks Pike Place Special Reserve a musím říct, že je vážně výborná – hodně natmavo pražená, ale nemá ten hořký ocas, který jinak u moc pražené kávy nemám ráda. A když už jsme u kafe (původně jsem plánovala, že z něj udělám nadpis – „téma týdne“), ve středu jsme si k HIMYM místo obligátního vína a oříšků nebo sýrů udělali bezkofeinové macchiato s polomáčenými sušenkami. Připadali jsme si trochu dekadentně, ale bylo to dobré, za mě klidně častěji 😉

K Vánocům jsem dostala jednu bylinkovou koupel a pak malý balíček od Oriflame, v němž šlo nahmatat objekt tvaru vánočního stromku. Nevím, proč jsem si celou myslela, že je to balistika, a nenapadlo mě prostě si přečíst obal, který objasňoval, že jde o mýdlo 😀 nedošlo ale bohužel k žádnému vtipnému odhalení, Lvíček mě o tom jen informoval, když jsem poněkolikáté zmiňovala úmysl použít ho do koupele…

Jsem alergická na peří a Lvíček tím dost trpěl, protože péřové polštáře miluje a spí se mu na nich nejlíp, ale jelikož nechtěl mít ženu s věčně rudýma očima, přizpůsobil se. Minulý týden mi ale snesl nějaké články a statistiky, jak moderní péřové polštáře už jsou prakticky nealergické, oproti starému, odborně neupravenému a špinavému peří v babičkovských polštářích, a já navrhla, ať si tedy koupí v IKEA péřák. Lvíček byl nadšen a já v pohodě, polštář je díky menším rozměrům dost daleko od mojí hlavy a to bude zřejmě jeden z klíčů úspěchu – když jsem na něm v pátek dospávala špatnou noc, už po necelé hodině jsem cítila, jak mi slzí oči a štípe v nose.

Byl jednou jeden kouzelník,
ten v ledném bydlel hradu,
kol pás měl z jíní setkaný
a sněhobílou bradu.
(J. Vrchlický – Jarní romance

V pátek jsem si jenom chtěla udělat oběd. Brigitka si hezky hrála se svými hračkami na podlaze… až jsem zvedla oči a zjistila, že si sice hezky a v klidu hraje, ale s pikslou krému, který se jí podařilo otevřít a rozpatlat po čerstvě vytřené podlaze i kusu koberce. Nejvíc mě ale zaujalo, jaké si vyrobila fousy…

Včera přišel na návštěvu kamarád, který se stěhuje do Dubaje. Přinesl Merci a to se nemělo stát, protože se právě trefil do mého čokosenzitivního měsíčního období. Zbytek jde od zítřka pod zámek (přijímám gratulace ke skutečnosti, že něco skutečně zbylo :D).

Prý jsme potkali Janu Šulcovou. Já nevím, já viděla jen starou ošklivou bábu s ještě starším a ošklivějším psem (nejspíš to fakt byl on), na které mě zaujala jen mikina Abercrombie.

To bylo v Šárce, kam jsme vzali babičku vozit a všichni jsme se prošli okolo Džbánu. Chtěli jsme si dát zmrzlinu v golfovém klubu jako minule, ale tomu ještě nezačala sezóna a místní hospoda zase nanuky nevedla. Lvíček se chtěl co nejvíc projít, tak šli s tchyní a spící Brigulí dál, a já se nakonec rozhodla vrátit a posedět na zahrádce u první letošní točené kofoly a knížky v mobilu. Perfektní tečka.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “9. týden: Čtení

  1. Ta Brigule! 😀
    Jinak tu tvou mánii ve víc rozečtených knížkách teda fakt nechápu, sorry, nedala bych to. Když čtu, tak se na to plně soustředím a neumím hopsat. 🙂

  2. katyně je skvělá, jedna z mála knížek, ke který se ráda vracím 🙂

    krémy jsou i naši kamarádi 🙂 naposledy kalciová mast, ale obě děti přitahuje jako magnet sudocrem, za tim jdou snad po čuchu

    brigule už je velika 🙂 je to strašnej nepoměr od toho našeho mimina

    • no velká je, ale neříkej mi, že je to až takovej rozdíl? 😮 jsem vždycky myslela, že Pizejsky je taky docela kus 🙂

        • nojono, já ji mám furt zafixovanou jako to řimbabí mimino 🙂 přitom Bríga mi přijde celkově průměrná, jen se jí teď vytáhly nohy, v roce nosila punčocháče 62 a teď jsou jí nejlíp 92 😀

  3. Mám plný noční stolek rozečtených knih a pak ještě druhou hromádku rozečtených knih-těch pro Kryštofa. Oběma nám to přijde úplně normální 😀 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *