„Mám tady manžela a dceru, můžu je vzít dovnitř?“ ptám se a dostávám souhlasnou odpověď. Odkládám kalhoty a boty a pokládám se na lehátko, doktorka napatlá na sondu gel a přimáčkne mi ji na břicho. Bibina se zadívá na obrazovku. Černobílý obraz se sotva stihl ustálit, ale ona se rozzáří, namíří prstíkem a nadšeně konstatuje: „Žaba!“
Pidižvík nám ukáže hlavu, ruce, nohy a páteř… a pak se rozhodne, že páteř stačí a škoda, že na ultrazvuku není zřetelněji vidět obal jejího dolního konce. Doktorka mi hněte břicho jako těsto na vánočku, ale k ničemu to není. „Zkuste si odskočit,“ vyzve mě a po vyprázdnění se podaří pidižvíka jakžtakž naaranžovat do polohy, z které se dá odečíst přítomnost nosní kůstky a šířka šíjového projasnění. Okamžitě poté zase zaujme polohu zády k sondě.
Odvažuju se poprosit o fotku, načež následuje zase pětiminutové nahánění a pošťuchování. „Moc fotogenický teda není,“ vzdychne doktorka, ale nějaký ten screenshot pořídí, hodí ho na tiskárnu a řekne si o padesát korun. Platíme ale rádi – snímek má zezadu rozvržení pohlednice, takže kdybychom nějakému z kamarádů chtěli způsobit infarkt, stačí poslat a podepsat se cizím jménem!
A abyste věděli, víte to tentokrát nejdřív, protože rodině to chceme říct osobně, do víkendu daleko a mně se nechce čekat… 🙂
Gratulace! 🙂
Díky 🙂
Gratulujiiiiiiiiiii nejvíc druhé mimi tento týden:-)
Ne, já už nechci babyboom, chci klidné místo v porodnici a ve školce 😀 děkuji 🙂
Juuu no to je krasna zpravaa:)))
:))
Gratuluju a přeju příjemné těhotenství 🙂
Díky Magdi, dá se říct, že jsem převzala štafetu… 😉 ať se vám s Prokopem daří!
oooo veliká gratulace 🙂
Jsi můj vzor, budou od sebe nejspíš o měsíc míň než Čudle a Pizejska :)) teda s tím třetím už se ale doufám inspirovat nebudu 😀
to dáte neboj 🙂 bibi je strašně šikovná, čudle s pizejskou jsou o 26měsíců, ted nás čeká rozdíl 20 a bude to mazec, neb pizejska nemluví a myslim, že do porodu se nerozmluví
No to budete mít hustý, držím palec…
Počkej 26? Já myslela 28, začátek listopadu vs. konec února? My budem mít cca 27 (dva a čtvrt roku)…
No teda! Velká gratulace!!! U nás je rozdíl 29měs. Žmur v té době taky moc nemluvil, ale nebylo to podle mě na škodu. Aspoň odpadly moudra typu „mami, kdy to vrátíme do porodnice, já už ji tady nechci“ nebo „kdy umře?“ (obojí ze zkušenosti kamarádek:) A aspoň v mém okolí jsou rozvržení starší sestra – mimino aspoň ze začátku daleko víc v klidu než starší bratr – mimino. Tak se těš:)
Hm, ty hlášky jsou smrtící, taky se něčeho podobnýho děsím 😀 ale jinak díky za optimismus, mě všichni chlácholej, že má ráda miminka a kdesi cosi, ale já si říkám – no dobře, na ulici, ale doma to je něco jinýho 🙂 Ale jo, už si tu pozitivitu dávkuju…
Doma to bude něco určitě jinýho, ale zase snad nebude jezdit miminu po obličeji autíčkem. Přece jenom náznaky ženských instinktů mají holčičky podle mě odmala;) I s případnou žárlivostí to vstřebá líp, než kdyby jí byly 3, 4 a víc, kdy už to dítě má dost rozumu na to, aby se nenechalo obelstít nějakýma báchorkama a vnímá mimino jen jako vetřelce, se kterým se ani nedá hrát:) Tím jsem se zase v druhém těhotenství chlácholila já:)
Jo, je fakt, že s tím jsem taky kalkulovala – když vidím ty tří-, čtyř-, pětileté děti, pro které je to doslova svržení z trůnu, tak jsem doufala, že v tomhle věku si na mimino líp zvykne. Uvidíme, kde bude praxe – ale to ježdění autíčkem na sto procent vyloučit taky nemůžu 😉
jistěže 28, jsem indisponována :-))
Kamaradum, kteri meli na nasi svatbe ty dve holcicky (ted 6 a skoro 4) se na zacatku srpna narodil chlapecek. Uz v porodnici ho porad hladily a oplacavaly. Doma pak mladsi zahlasila: „Neboooj, my na nej budeme hodny!!! Ani ho nebudeme koulet ze schodu!“ A zatim se na nej desne vymlouvaj, kdyz se jim nechce jit spat, cistit si zuby apod. „Ale ja jsem ho jeste chtela poladit!!! Ja mu chtela dat dobrou noc!! Jeste mu dam pusinku!!!“ Jsem zvedava, jak dlouho jim ta laska vydrzi. 🙂
Ještě jednou gratuluju!:o)
Vydrželi jste to teda dlouho neříct rodině:o) My obě děti propálili kolem 10. týdne, ostatním po 14. týdnu. Ale třeba na facebooku jsem to tajila do porodu a přátelé měli pak velký překvapení:oD
Ještě jednou díky 🙂 ono kdyby se zeptali, tak jsme jim to po tom 8. tt (první UZ na srdeční akci) už řekli, ale nezeptali… myslím, že to nikdo nečekal 😉 fb vůbec, tam jsem dala jen dvě fotky a to jsem hodně zvažovala i to, nakonec rozhodlo, že na pár lidí nemám jiný kontakt a chtěla jsem jim to dát vědět 🙂