Halloween si rozvracet nedáme

Asi je to smutný, že mi oslavy převzatých svátků vycházejí aktivněji než některých tradičních nebo českých státních, ale na svoji obranu musím uvést, že existuje mnohem víc návodů a nápadů, kterými se můžu inspirovat. V případě Halloweenu mi byl asi největší inspirací Google a jeho sváteční menu – od té doby (2011) vždycky dělám doma těstoviny s očními bulvami a párkové mumie.

Fajn recept na eyeball pasta tady, párkové mumie jsou jednoduché – zamotáte párky do tenkých proužků listového těsta, aby koukaly konce, a upečete v troubě. Až budou děti větší, chtěla bych páchat takové kravinky jako oranžovou nealko bowli s plovoucíma ledovýma rukama nebo muffiny ozdobené želatinovými červíky 🙂 Do té doby mám aspoň halloweenská vykrajovátka na cukroví. Letos začala podobné motivy prodávat i Tescoma! V úterý pak L. a B. vyřezávali dýňáka a dneska jsem z odřezků udělala dýňovou polévku – inspirace tady, ale bez brambor, kmínu a sojovky, dýně bylo od oka (stejně jako mléka a smetany) a muškátového oříšku tak na trojí přejetí struhadla – obávám se, že „nastrouháme jeden muškátový ořišek“ je formulace skoro žalovatelná 🙂

Včera jsem Lvíčkovi zmínila, že chci s Brigitkou udělat halloweenské sušenky. Zkroušeně se na mě podíval – asi dva týdny před stěhováním jsme pekli kachnu a shodli se, že něco tak tučného a náročného na trávení si dopřejem nejdřív na Vánoce – a zažadonil „a upečeme si svatomartinskou husu? Přišel jsem na to, jak obejít pojistku u trouby!“ 😀

Tahle stránka podzimu mě baví…

PS: bux.cz má super halloweenskou soutěž, nevydržela jsem čekat do zítřka 😉

Příspěvek byl publikován v rubrice Foodblog a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u “Halloween si rozvracet nedáme

  1. Naštěstí má naše židorodina ke slavení víc příležitostí, ale i tak Halloweena od návratu ze Států každý rok zvažuju. Můj první manžel byl Američan, tak se u nás dělali i strašidelné večírky. Při jednom jsme ve warholovském duchu vytapetovali záchod podobiznou Bushe a nechali lidi, ať k němu podle přání něco dokreslujou a dopisujou. Vzniklo z toho vtipné dílko. V ložnici, z které jsme udělali odkládárnu kabátů, běžel Vymítač ďábla, z čehož jsem pak nemohla pár dní spát. 🙂 Ve sklepě mám ještě pár Halloweenských propriet a po přečtení tvého článku mám chuť tam jít a něco přinést. Asi ale jenom koupím nějakou oranžovou svíčku a slavení odložím na příští rok. Vy si to slavení užijte!!! Jo a v Marks a Spencer mají k mání halloweenské dobroty – třeba sušenky, co vypadaj jak useklé prsty nebo čokoládové oční bulby.

    • Prstové sušenky pekly kolegyně, to bylo taky fajn 🙂 Státy jsou na tohle asi nejlepší, sama jsem si odtamtud před třemi lety přivezla sešit s recepty na pavoučí toasty a podobné dobroty – ale ani oranžová svíčka není špatná 😉 díky!

  2. Taky mám ráda vydlabávání dýně, každý rok mamce připomínám, ať jí nezapomene vysadit:-) a taky se těším až bude náš prťavec větší, víc si s ním Halloween užiju. Škoda, že Dušičky nemají taky něco podobného, ale zas mě na nich baví ty krásné svítící hřbitovy:-)

    • Já beru Halloween a Dušičky v podstatě jako dvě stránky stejné mince, ostatně jsou i ve stejný víkend 🙂 myslím, že za rok už se malej dlabání spoluúčastní 😉

  3. Tak u nás bizarní cukrovinky jedou celý rok, musíme k nim omezovat přístup:) Halloween moc nemusím, stejně jako Dušičky, ale díky dětem se těším aspoň na Mikuláše a Vánoce, oba tyhle svátky s nimi dostaly úplně novou šťávu:)

    • Jo, to u nás teď začalo „chceš, bonbónek“, který neumí sníst, takže ho chvíli ocucává a pak vyplivne a požaduje další. Děti jsou radost 😀

      • Takhle přesně žebrá Čičman kolečka mrkve, když je krájím do polívky. Chvíli už jsem nabyla dojmu, že je fakt rozkouše a pozře, ale potom jsem zjistila s několikadenním zpožděním, že je chodí flusat do krabice s hračkama…ani nemusím dodávat, že jsem hodnou chvíli zkoumala, co to kurva je a jestli je to vůbec organická hmota:))

  4. Baví mě Halloweenská výzdoba, pečení atd.!! Letos jsem teda těžce zanedbala dýni, ale zachránila jsem to strašidelnými svícny a několika netopýry pro Mládě :-)) a svým způsobem mě baví i Dušičky a trochu morbidní procházka po rozsvíceném hřbitově. Za rok stihnu i dýni…i když…co bude za rok, že? 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *