Letošní vedra překonaly všechno očekávání. Jedu na přežití a energie nebyla ani na zkoušení limonád… Ale dneska věřím, že padne čtyřicítka, a to už je potřeba doplnit pitný režim i něčím jiným než studenou vodou nebo vodou se sirupem. (Krutě teď Lvíčkovi závidím pivo.)
Dostupné recepty na zázvorovku se v detailech liší. Já postupovala takhle:
Oloupeme a nastrouháme kousek zázvoru velikosti cca jednoho článku palce. Jde to blbě, já používám ostré struhadlo na parmazán od Tescomy, pokud nemáte a nechce se vám s tou prokletou třepící se věcí strouhat na normálním struhadle (což se vám nedivím, to je o prsty a o zdravý rozum), vezměte trochu větší kus a ostrým nožíkem ho nakrájejte na tenké plátky, to jde výrazně lépe. Dáme do čajového hrnku a zalijeme asi deci vroucí vody, aby byl zázvor potopený. Necháme vylouhovat, ale ne zas moc dlouho 😉 Scedíme, přidáme šťávu z poloviny citronu a cukr podle chuti. (Já si pití nerada moc sladím, ale sem jsem dala pět lžiček tmavého cukru a bylo to ještě málo – klidně by to sneslo ještě dvě tři navíc, případně jednu dvě lžíce medu. Případně, pokud nechcete moc sladit a zase to nechcete mít hořké, louhujte co nejkratší dobu.) Dolijeme studenou vodou do té správné „ginger ale“ barvy (mně to z uvedeného množství vyšlo cca na litr a půl), přidáme led a hotovo 🙂 Vodu vřele doporučuji perlivou, ale my kojící holt musíme vzít zavděk obyčejnou…
Tak si dej nealko pivo, to by nešlo? Po obědě, to do večera vybubla ne?
Já si dala jednou nealko pivo po obědě a celý večer prcek řval – bylo to sice ještě za plného kojení, ale i teď kojím pořád docela dost, hlavně na žízeň. Musela bych ho nechat zvětrat, a to zas bude postrádat ten hlavní osvěžující účinek…. 🙂