Letošní vedra překonaly všechno očekávání. Jedu na přežití a energie nebyla ani na zkoušení limonád… Ale dneska věřím, že padne čtyřicítka, a to už je potřeba doplnit pitný režim i něčím jiným než studenou vodou nebo vodou se sirupem. (Krutě teď Lvíčkovi závidím pivo.)

Dostupné recepty na zázvorovku se v detailech liší. Já postupovala takhle:

Oloupeme a nastrouháme kousek zázvoru velikosti cca jednoho článku palce. Jde to blbě, já používám ostré struhadlo na parmazán od Tescomy, pokud nemáte a nechce se vám s tou prokletou třepící se věcí strouhat na normálním struhadle (což se vám nedivím, to je o prsty a o zdravý rozum), vezměte trochu větší kus a ostrým nožíkem ho nakrájejte na tenké plátky, to jde výrazně lépe. Dáme do čajového hrnku a zalijeme asi deci vroucí vody, aby byl zázvor potopený. Necháme vylouhovat, ale ne zas moc dlouho 😉 Scedíme, přidáme šťávu z poloviny citronu a cukr podle chuti. (Já si pití nerada moc sladím, ale sem jsem dala pět lžiček tmavého cukru a bylo to ještě málo – klidně by to sneslo ještě dvě tři navíc, případně jednu dvě lžíce medu. Případně, pokud nechcete moc sladit a zase to nechcete mít hořké, louhujte co nejkratší dobu.) Dolijeme studenou vodou do té správné „ginger ale“ barvy (mně to z uvedeného množství vyšlo cca na litr a půl), přidáme led a hotovo 🙂 Vodu vřele doporučuji perlivou, ale my kojící holt musíme vzít zavděk obyčejnou…