Podzimní pelmel

Tak nějak všechno.

Včera začal podzim. Když jsem před osmou zatahovala závěsy, byla už tma jako v pytli. S Bibinou venku sbíráme ořechy, kaštany, žaludy a šípky. Google měl doodle z okrasných dýní. Je to fakt tady. Sezóna seriálů. Yankee svíčky.
Konvice čaje, kterou vařím každý večer Lvíčkovi po návratu z práce. Návrat chuti na polévky. Keep warm and snuggle up.

Je čtyřiadvacátého. Za tři měsíce jsou Vánoce. Měla bych vymýšlet dárky a některé mi jdou a některé mi absolutně nejdou. Další rok bude v čudu a abych už se pomalu duševně připravovala na letopočet 2016, sotva jsem se trochu adaptovala v 2015.

Blížící se bazar dětského oblečení v místní hasičárně mě donutil všechny ty dětské hadry (holčičí 56-92, klučičí do 74) roztřídit a nacenit. Nic sofistikovaného, v zásadě něco jako „body – 10 korun, overal – 30 korun, kombinéza – 50 korun“, hlavně aby se to prodalo; jenom abych den poté zjistila, že maximální počet kusů je 80 a všechny musí být označené cenou zvlášť. Rozhodla jsem se tam vrazit pár nejhodnotnějších oblečků a ze zbytku udělat balík „výbava pro zimní dítě 0-6“, resp. „0-24 měsíců“, který dám na aukro od koruny, protože mě vážně nebaví se s tím tak crcat. Bohužel v tomhle množství dá i pětka na kus celkově odhadem několik tisíc, takže úplně bez rozmyslu to oklopit do charitního kontejneru zase nechci.

Zkušenější matky mi líčily, jak při vyřazování miminčích oblečků slzely. Nejspíš je to tím, že je koblih ještě hodně malej a nostalgie nestačila nastoupit, ale žádné dojetí se nekonalo. I při sledování Čtyř v tom jsem se včera otřásala odporem u porodních scén a znovu zauvažovala o antikoncepci ultimátní.

Jo a dostala jsem nabídku spolupráce s jedním prodejním portálem dětských věcí. Hodně jsem o ní uvažovala. Pak jsem si řekla, že jde v zásadě o to samé, jako recenzování knih za recenzní výtisky, a to bych brala všema deseti – takže bych asi byla pokrytec, kdybych na tohle koukala jinak. Ale je to zvláštní pocit, který asi neumím dost dobře popsat.

Nechutná mi kafe. Jinak, než když jsem byla těhotná a nemohla ho doslova ani cítit, ale tak nějak plíživě jsem od dvou cappuccin a jednoho instantního denně přešla na jedno malé instantní a dnes ráno jsem si udělala cappuccino a vůbec mi nesedlo. Tak nevím.

Pomalu rekapituluju. Jak jsem předpokládala, mimo dětí a domácnosti nestíhám – v koncepční rovině – v zásadě nic, a v následujícím půl roce to bude spíš horší (loučím se už i se čtením knížek, ke kterým se dostanu víceméně jen při večerním kojení). Abych se nezcvokla, chystám si v hlavě budoucí projekty a připadám si u toho trochu jako magor. Ale v zásadě to funguje!

A příští týden by měla Bibina poprvé do „školky“. Doufám, že se jí tam bude líbit, protože doma to teď dost dře. Většinou se ráno dostaneme ven na slabou hodinku, to ji neunaví, po obědě ji nemám jak uvozit (v autě ani v kočárku), u mlíka neusne a celý večer je pak šíleně unavená a protivná. Především ale nemám celý den ani chvíli, kdy by mi nevalila něco do hlavy, do toho žvatlá, chrčí nebo řve Vikuláš a já mám chuť pořídit si traktoristická sluchátka.

Omluvte delší výlev, nebylo kvůli němu zanedbáno žádné dítě ani (nějak významně) domácnost 🙂 Přeju hezký podzim.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 komentářů u “Podzimní pelmel

  1. Ehm a ze jsem tak smela, nejaky balicek 12-24 mesicu by nebyl? Me zas nebavi se crcat s nakupovanim kazdeho jednoho kusu zvlast a lehce onosene balicky z proverenych zdroju jsou presne moje gusto 🙂
    Zuzana

    • Copak o to, byl, ale jen holčičí 🙂 snad to přes víkend zvládneme nafotit, hodila bych sem odkaz v tom případě.

      • Holcici my prave potrebujem. Doted chudinka dedila zasadne po klucich, tak by to chtelo vsechny ty auticka a hasice vyvazit necim ruzovym 🙂

  2. Díky za inspiraci v podobě vyřazování malých věcí ze skříní. U nás budou tedy znovu v permanenci (snad vše dobře dopadne), ale holčička se bude muset spokojit i s nějakým tím autovým bodýčkem, alespoň nadoma…

    • To jí určitě neublíží, i Bibina prožila první dva měsíce v unisex bodýčkách s dinosaury, protože jsme nechtěli prozradit, co to bude (a všichni tipovali kluka :D). Gratuluji a přeji zdárný průběh těhotenství 🙂

  3. Holky po klucích to mají ještě dobrý – nějaký ty modrý tepláky s autíčkem se s červeným pruhovaným body snesou úplně v pohodě, spíš chudáci ty malí bráchové v růžovejch fuseklích:) Tam se toho dá fakt zrecyklovat málo. Já jsem taky vyřazovala s pocitem úlevy, ale nějaké úlovky jsem schovala do kufříku. Právě ty mikromiminí ponožky, Čičman jedny skvělý šaty v 56 a Žmurovi tričko a kalhoty s laclem (po mně!). Chci do toho přidávat i jejich typický hračky a vytvořit tak kompaktní esenci dětství. Dodávám kompaktní, abych nedopadla jako moje máma se třema pytlema socialistických umělých oblečků, které mi chtěla dát na Žmura:)

    • Haha, moje máma mi naštěstí nic nepředávala (myslím, že to schovávala už babička a tam se to vyhodilo při vyklízení bytu). Taky mi vždycky přišla kombinace první kluk, druhá holka praktická mimo jiné kvůli dědění, já naštěstí dostala většinu miminčích věcí po kamarádčiných klucích, anebo od příbuzných, kteří pohlaví nevěděli 😉 od půl roku dál to už ale trochu dře, tam kytičky a růžová převažují. Nicméně zas koblih unosí některé vyloženě klučičí kousky, které Bibině koupily babičky a prababičky a tvrdily, že je to unisex…

    • Jinak dnes si pro některé oblečky přijela tchyně, nabídnout nějaké kolegyni, tak se optala „a jste si jistí, že už to nebudete potřebovat? Abyste si to pak jednou nemuseli pořizovat zpátky!“ No polila mě hrůza 😯

    • Neboj, tři měsíce jsou pořád dost – ale já ráda začínám hodně dopředu. Nikdy nemám sny o maturitě nebo o státnicích, ale zato se mi několikrát ročně zdá, že je Štědrý den a já nemám žádné dárky / sváteční jídlo… 😀

  4. S tou školkou držím palce, ať se Bibině líbí. U nás to všem strašně pomohlo a Bertík je z ní nadšený. A o Vánocích už taky přemýšlím, protože letos chceme ty dárky pojmout trochu jinak. Řekli jsme si, že hraček máme doma už dost a stejně si kluci nejradši hrajou s mopem,vysavačem a koštětem, takže další nechceme. Teď ale musíme vymyslet alternativu,co by jim všechny babičky, tety aspol. mohly dát (od nás asi dostanou dětská křesílka)

Napsat komentář: Magda Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.