Skeče rodinné

//už si je suším v mobilu dost dlouho…//

Když jsme jeli před dvěma týdny v pondělí večer z herničky / Lidlu, byl už Vikouš dost unavený a brečel. Bibina se ho překvapivě ujala a dělala na něj cukrbliky, než Lvíček přenesl náš herberk z auta k výtahu. Pak už zbývala v garážích jen Brigule, sedačka s Vikim a zavírající se dveře – měli jsme oba plné ruce a pro Vikouše se plánovali vrátit v druhé vlně. Bibina zaváhala, vyhodnotila si, že ideální by bylo, kdyby pronesla autosedačku dveřmi, taky ovšem bylo jasné, že ji neunese. Udělala nejistý krok ke dveřím, pak zpátky k Vikoušovi a zafňukala: „Já to neumím!“

„Já mám před tvojí mámou vždycky pocit, že jsem nejhorší hospodyně na světě,“ vzdychala jsem, když jsem zas jednou balila Briguli k babičce a předem viděla, jak se mi tak nějak normálně složené oblečení zase vrátí zarovnané do perfektních komínků. „Copak to ona si o tobě asi i myslí,“ odvětil nevzrušeně L.

A jednu perličku nakonec: když jsem měla náhradní mobil, byl okleštěný o většinu aplikací (předtím sloužil jako takový piditablet pro děti). Musela jsem si zpátky aktivovat i appku volání a smsek… a nebylo tam žádné zvonění. Na to jsem přišla praxí: když mi poprvé někdo volal, ozvala se melodie ukolébavky z uspávací aplikace 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci, Skeče a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Skeče rodinné

    • Já v tomhle nebudu tchyni nikdy sahat ani po paty, to vím… Holt si mě L. vybral kvůli jiným věcem, ale jak je z domova zvyklý na nějaký standard, jsou tam určité třecí plochy 🙂 já bych si, být mojí tchyní, o mně taky nemyslela nic lichotivého 😀

Napsat komentář: Marcela Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *