Strašlivá nemoc na sedm (3. týden)

Leden se rozhodl nás oblažit další virovou radostí, takže máme rýmu. Já a obě děti. Lvíček trpně čeká a valí do sebe zázvorový čaj a grog, takže nám došel tuzemák. To bude krušný týden! 😉

Děti si přeorávají denní spánky. Viki usíná někdy cca v půl jedenácté a v půl čtvrté-ve čtyři, ale častěji až po obědě, což mi vyhovuje víc, protože pak nedělá problémy při ukládání večer. Bibina se zmítá mezi módem „usnu odpoledne a straším do desíti“ a „jsem celý odpoledne šíleně unavená, usnu v půl osmý a pak se probudím ve tři a trvá mi hodinu a půl znova usnout“. Druhý stav je častější, i kvůli tomu, že se jí najednou začalo dělat špatně z mléka, a to jak UM, tak kravského, a odmítá je pít. Na víkend byla naštěstí přes obě noci u tchánů, takže včera, když ještě neudeřila rýma na mě, jsem se luxusně vyspala i přes noční odsávání Vikiho nosu. Dneska jsme ji zase přes den neuspali, zato v půl osmé byla tuhá v okamžiku, kdy se dotkla hlavou polštáře. Tak jsem zvědavá :/

Chtěla jsem se podívat na masopust do Roztok, nebo vůbec někam, ale došlo mi poměrně pozdě, že je to už tenhle víkend, a nakonec se nám to nehodilo do plánů a pak vlastně ani do toho zdravotního stavu. Ani koblihy dělat nebudu, protože B by to stejně nejedla, V to dávat nechci a my s L na takové věci už dávno nemáme žaludek. Ale včera jsem udělala znojemskou a gulášovku a bylo to geniální, takže masopustnímu obžerství bylo učiněno zadost 🙂 Gulášovku z mletého masa jsem určitě nedělala naposled, valila jsem oči, jaká je to rychlovka a jak je to dobrý. Po obědě jsme vyrazili na nějaké errandy do Metropole a tím byl příjemnému víkendu v podstatě konec, protože po návratu domů mě rýmička přejela jako parní válec. Aspoň že nemusím zítra do školky. Odkud mi jako odpověď na omlouvací mail přišlo, že si jedna holčička v pátek přinesla vši. Tyhle radosti jsem teda čekala až o něco později. (Ale Bíba je snad, doufejme, čistá.)

Fotek je zhruba stejně, jako minule, tedy nepříliš. Příští týden jich čekám ještě míň, protože nebude už ani ten sníh. Ledne, hele… zatím jsi docela drsoň, ale příští týden už končíš… 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Strašlivá nemoc na sedm (3. týden)

  1. Recept na gulášovku z mletýho masa prosím. Já jsem gulášovku dělala už asi dvakrát a nejsem spokojená s chutí (ale byla z nemletého masa).

  2. Já na mletý maso moc nevěřím, ale nedávno jsem je dělala jako boloňskou omáčku na těstoviny a docela mě to nadchlo – právě tou rychlostí a jednoduchostí. Idální by bylo mít masomlejnek, ale to by byl u nás v převážně vege domácnosti spíš dekorační předmět.

    • Mám ho jako příslušenství k robotu (BOSCH MUM bůhvíkolik) a používáme ho fakt rádi… ale mejeme mnohem míň rádi 🙂 ta kvalita je nesrovnatelná, ale na podobné, ehm, šmakulády si to mleté z krámu klidně koupím. Burgery apod. už jedině z domácího…

    • No právě, hlavně ty noci, kdy člověk nemůže dejchat a polykat a tečou mu slzy bolesti… holt musíme doufat, že si tyhle radosti dají zas nějakou chvíli pokoj 🙂

Napsat komentář: quanti Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.