Příliš dlouhé na Twitter

U posledního postu Psice jsem se musela zasmát, protože si taky suším pár drobností, co se mi do přehledů nehodí, do Twitteru je nezvládnu zformulovat a na samostatný blogpost jsou zas moc krátké. A suším si je už asi měsíc, tak bych je mohla konečně zpublikovat, protože se díváme na Shannara Chronicles a úplně mě to nechytlo 😀

Pidižvína občas trousí části konverzace z filmů. Takhle měla jednu dobu catchphrase „My už nikam nejedeme autem! Nemáme ani šanci dospět!“ Několikrát jsme ji na toto téma investigovali a pak to pustili z hlavy. No a nedávno jsme si po delší době pustili Tučňáky z Madagaskaru a vtom mě do uší uhodila konverzace tučňáků s agenty: „My s váma nikam nejedeme! Nemáme ani šajna, kdo jste!“

A ještě jeden televizní. Nedělám to ráda a snažím se to nedělat často, ale občas, když je Bibina unavená, je prostě jediná šance, jak ji bezbolestně nakrmit, u pohádky. Teď se to dlouho nestalo, ale před pár měsíci jsem jí takhle pouštěla něco z iVysílání. Nijak zvlášť se nestarám o její divácký zážitek, naopak Lvíček, když jí cokoli pouští, vždycky klikne na ozubené kolečko nastavení a vybere nejvyšší kvalitu. I pustila jsem milé Bíbě večerníček, ta se zakoukala a jíst nezačala. „Nezapomněla jsi na něco?“ upozornila jsem ji. Vzhlédla: „Ťufnout na kytičku?“

Znáte to, když si opakujete tak dlouho nějaké slovo, až vám začne znít naprosto absurdně? Takhle Brigule meditovala: „Hernička? Hernička? To je asi nějaký divný, co.“ Ono to takhle nevyzní, ale to dítě není ještě úplně zvyklé zpochybňovat samo sebe 😀

Pak tady mám poznámku „Majku, ty ale nemáš vlasy!“, ke které si sice vybavím Bibinin (rádoby)zděšený tón, ale už ne tu příhodu. To je ta nevýhoda, když si měsíc sušíte koncept a ne a ne se k němu dostat. Chjo. Mám tušení, že jsme se pokoušeli Majka Wazowského česat a vypravovat do školky, ale hlavu na špalek za to nedám.

Zato poslední je aktuální, z momentálně nejoblíbenějšího filmu V hlavě. B. má poslední dobou ráda roleplaying. Já jsem kočička, ty jsi pejsek! Já jsem Elsa, ty jsi Anna! A kdo je Vikouš? Vikouš je Olaf! Když koukáme na V hlavě, Bibi je Radost. A já jsem Smutek. (Lvíček a Vikouš si rozdělují role Vzteku, Strachu, Nechuti a BingBonga operativně.) Na začátku filmu je scéna, kde tatínek říká miminku Riley „Ty jsi naše malinkatá radost“. Já se takhle mazlím s Brigulí a schválně v referenci na film říkám: „Ty jsi moje malinkatá radost.“ Oplatí mi vřelým: „A ty jsi můj Smutek!“ To jsou pak trochu smíšené pocity 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci, Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 komentářů u “Příliš dlouhé na Twitter

    • Já se pobavila teď – Lvíček si žehlí, ale musí u toho na něco koukat. Na dopolední procházce jsme se o tom bavili „jo, bylo to divný, asi na to koukat nebudem“. Teď si pere košile a „prosím tě, stáhneš mi další díl Shannary k žehlení?“ 😀 😀

  1. Furt lepší Smutek, než „ten ošklivý oslík, jak má tu džočku“, což jsem byla pro Horsta já v době Shreka. Lobo byl „velký šlek“ a Horst „malý šlek“ a já tohle! Co je džočka, jsme dodnes nezjistili, ale asi něco strašlivého.

    • Copak o to, já si jako Smutek celkem libuju, ona ta postava má ze mě poměrně hodně 😀 ale ta formulace vyznívá až skoro tak, že jsem její neštěstí, což bych zas nerada, ale vím (?), že to tak nemyslela. Shreka jsem zkoušela, když byla menší, a moc ji neoslovil, ale asi dám brzo další pokus 🙂 džočka zní výhrůžně!

      • Smutek mě dostal!:) Pro mě byla asi nejhorší RPG Normanova máma z Požárníka Sama – nemusím ani dodávat, že mě nutil mluvit tím přitepleným mužským hlasem přesně jako v českém dabingu. Jinak hraju dost často zloděje a pyromany, o kladnou roli v podstatě nezavadím…

        • Požárníka Sama (asi naštěstí) neznám, mám obavu, že v tomhle bude pravým prubířským kamenem, až k pohádkám doroste Viki (a samozřejmě vlivy školky). Na pohádky máme naštěstí s B. dost podobný vkus, a v čem ne, to nenápadně odstraňuju z dosahu nebo handluju za něco, co se nám líbí oběma nebo z čeho aspoň nemám tik v obou očích. Jinak jsem pejsek z Pejska a kočičky, Vrána z Žížaláků, Kevin z Mimoňů nebo Kowalský z Tučňáků, všechno docela dobré role – Bibi je samozřejmě vždy ta nejroztomilejší a Vikouš ten malej, blbej a žravej 😀

          • Je fakt, že Čičman ho taky nemusí, ale Žmur na něm měl jednu dobu závislost a byl rozhodnutý, že se stane hasičem. S Viki to chce strategii, jinak se tomu nevyhneš (nevím o žádné matce chlapečka 3+, která by neveděla…:). Má spoustu dílů na youtube a ještě bývá jeho CD s oblibou přikládáno k dětským časopisům. Ale v současné nadprodukci je dost možný, že bude převálcovaný jiným hrdinou a mezi Žmurem a Viki už bude propastný generační rozdíl:)

          • Tak doufejme 😀 on je dost jiný než B, ta už v tomhle věku začínala a jeho neberou televizní pohádky zatím vůbec, uvidíme…

  2. Já mám normálně totálně zaostalý děti, u nás se filmy a pohádky téměř nepouštěji, v době nemoci jsem slavnostně pustila Příšerky a Karlíka a továrnu na čokoládu a jednou Čudle viděl Madagaskar a to je všechno. Pizejsce to nepouštím vůbec, ta má prostě smolíka. Spousta těch animovaných mrch se mu líbí, ale nemá šajna odkud jsou.

  3. Áno, áno. Taky znám jako uživatelka kluka Požárníka Sama nebo Bořka stavitele, zato nemám páru, kdo je Zvonilka, protože Alenka zatím jede Krtka. Ale na to V hlavě se fakt musím podívat:)

Napsat komentář: quanti Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.