Postupný útlum těžby na dole Mlékov (9. týden)

Potom, co jsem skoro zkolabovala, jsem se rozhodla kromě úpravy stravy nahradit maximum kojení umělou výživou, ať se v tomhle směru taky někam pohneme. První den si Viki z lahvičky vždycky jenom tak cucnul, třeba dvacet ml, ale nabízela jsem furt pryč, dokud jsem už asi ve čtvrt na dvě neměla pocit velké tenze a nechala jsem si „odsát“, další kojení bylo až při prvním večerním probuzení kolem deváté. Druhý den už toho vypil většinu a asi třikrát se pokadil, takže mi došlo, že budu muset omezit četnost 😀 od třetího dne jedeme jednu lahev dopoledne, jednu odpoledne a jednu před spaním. V noci kojím normálně, mám ovšem pocit, že už toho moc neteče, protože saje hrozně dlouho a stejně ho to už k ránu neuspí, takže vstáváme před šestou. Až se vyhrabeme z nemoci, dám si k posteli tu termosku a mám pocit, že v tom okamžiku bude kojení passé. Nicméně až na tu noc, už teď jsem s aktuálním stavem mnohem spokojenější, než sloužit za dudlík lomeno mlékomat desetkrát denně.

Apropó, nemoc. V úterý si ještě Bibina stihla užít poslední sníh, odpoledne už jí bylo blbě a středu prohorečkovala. No a jakmile se vyhrabala z teplot, přišla rýma a kašel, přičemž já to slízla taky a Vikouš má aspoň tu rýmičku, abychom se nenudili. Samozřejmě nesnáší jak odsávání, tak utírání nosu, i když smrkat by potvorák býval uměl. Víkend byl jeden z nejpříšernějších za dlouhou dobu :/

Byla jsem na dni otevřených dveří v místní školce, a potvrdila si, že bez trvalého bydliště velké šance nejsou. Provádějící učitelka mi poradila zkusit přinést na zápis aspoň nájemní smlouvu, že tu jako fakt bydlíme. Zkusit to každopádně můžu. Školka vypadala tak nějak normálně, stejně to bylo celkem irelevantní, protože kdyby nás vzali, bylo by to na 99 % do nové budovy, která má otevírat někdy mezi zářím a lednem (přičemž teď to vypadá spíš na ten leden).

Málo píšu o Viktorkovi a to je škoda. Už se zvedne bez opory do stoje a chůze převládá nad lezením, i když v botech se stále odmítá byť jen postavit, natož udělat krok. Vyvíjí se z něj úžasný klouček, kterého je radost krmit, obdařuje nás uslintanými pusinkami (Brigule v jeho věku byla absolutně nemazlící) a rád se mazlí s plyšáky a občas i panenkami (opět, Bibinu tyhle hračky začaly zajímat asi až v roce a tři čtvrtě, kdy začínala s hrami „jak šla (plyšová) Šmoulinka na nákup“). Posledních pár dní nás i „krmí“ plastovými jablíčky (tj. musíme otevírat pusu a brát si je do ní) nebo nám z plechové konvičky leje do pusy čaj 😀 Kromě mama, tata, papa(t) a výmluvného „jé“ nemluví, ale chytrý je dost. Na druhou stranu mě nemůže vidět ani sedět u počítače, ani stát u dřezu, a úplně buřt jsou mu jakákoli videa a pohádky, zatímco Bibina už v jedenácti měsících zvládla Večerníčka. Někdy je to dost velká nevýhoda, protože třeba nehty začínají být neostříhatelné. Taky na sebe hrozně žárlej, když mám na klíně jednoho, druhej na mě ošklivě zahlíží a do minuty se mi tam většinou cpe taky, načež se rozeřvou oba. Rostou mu dvojky, snad všechny najednou, takže večer vždycky mívá tváře jako Marfuša, kdeco okusuje, pořád za námi lozí a kvílí. A taky jak víc chodí, víc padá, takže má aktuálně asi pět boulí a modřin, válečný hrdina hadr.

Pár fotek zde, ale jelikož jsme byli nemocní… nebylo moc co fotit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Postupný útlum těžby na dole Mlékov (9. týden)

  1. já začínám taky přemýšlet o odstavení, malej by to asi prospělo, protože v noci se budí jen kvůli mlíku, když spí u tatínka spí celou noc ani nemrkne, ale já asi ještě nejsem připravená, tak uvidíme, ale už kojím jen v noci

    • Přiznám se, že kdybych věděla, že bez mlíka spí celou noc, asi bych neměla motivaci to ještě udržovat – na druhou stranu chápu, že když člověk tuší, že je to naposled, asi mu to je trochu líto. Sama jsem na sebe zvědavá, až na to reálně dojde 🙂

  2. Držímm palce s hladkým přistáním,, na noc už je to pohodový. Konec bude asi brzy i bez termosky, aspoň mě teda u obou dětí noční kojení vydrželo v řádech dnů až týdnů. Hlavně ať se dáš do kupy, Viki v pohodě už je:)

    • Noo, Bibina se sama odstavila ze dne na den, ale potom ještě tuším zhruba rok probíhaly noční flašky 😀 tak uvidíme, tohle je pro mě neznámá. Díky 🙂

      • To u nás taky, ale jen v případě Čičman. Ale to už mi připadalo jako nškodná noční pohoda, oproti kojení, vstávání, kojení…U Žmura ze dne na den a bez flašky, ale asi díky tomu, že savičky a UM prostě ultimátně zamítl a hrníček s vodou nebyla dostatečná motivace pro noční vstávání:)

        • Jasně, se Žmurovým radikálním přístupem k UM jsi to už psala 🙂 Viki se naštěstí (?) naučil, že když to teče, je to sladký a sytí to, úplný zlo to nejspíš nebude 😀 Vím, že když jsem ještě kojila B., postupně jsem přešla na noční UM místo kojení, protože sice jsem musela vystoupit z komfortní zóny a jít to mlíko udělat, ale pak byla za deset minut zas tuhá, zatímco když jsem si to chtěla ulehčit a kojila jsem, visela mi na prsu i hodinu… asi i následkem tohohle převážného nočního převodu na UM se pak odstavila celkově. Teď se mi zase z té komfortní zóny vystupovat nechce, ale moje hlavní starost asi je, aby to nebudilo Bibinu… asi to nakopnu o víkendu, kdy má být přes noc pryč 🙂

  3. Držím Vám palce ať je odstavování od kojení co nejpohodovější. Když bylo synovi 14 měsíců budil se v noci co dvě hodiny na kojení, teda spíše jenom na uklidnění. Zkusila jsem kojení vyměnit za lahvičku s obyčejnou vodou, první dvě noci vypil asi půl lahvičky a od třetí noci už spinkal až do rána.

Napsat komentář: quanti Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.