Největší přelom minulého týdne – Bibina začala chodit do školky. V pondělí jsme šli okolo, náhodou narazili na paní ředitelku, sfoukli informační schůzku domluvenou na středu a rovnou upekli, že úterý + středa půjde B do školky. Ta byla nadšená, rovnou si vlezla do jedné z minipostýlek, anektovala všechny hračky a druhý den se pomalu ani nerozloučila, jak spěchala. Jenže přes noc se jí to asi nějak rozleželo, že to bylo dlouhý nebo co, zkrátka ve středu hysterák při odchodu i odevzdávání (a předběhnu a řeknu, že i včera a dneska, přes půlhodinové vysvětlování každé ráno a přes to, že odpoledne je vždycky v pohodě, nabitá zážitky a odkýve nám, že školku má ráda a druhý den bude statečná a bude to bez scén). Nevýhoda je, že tam spí, takže nám znovu zmizely volné večery od osmi (teď tak půl desátá a jsme rádi), taky se zase začala počurávat, v noci z úterý na středu doma, tenhle týden jsem oba dny odnášela mokré oblečení ze školky. Ale jinak na ni má školka úžasný vliv, je vidět, že se učí jednat s ostatními dětmi, doma si mnohem víc všímá i Vikiho a nápaditě si s ním hraje, je vybouřená, „vyhraná“, doma mnohem hodnější a klidnější a máme spoustu nových témat k povídání. Tak doufám, že si časem sedne i to ostatní. V pátek se byla rozloučit v miniškolce, kam chodila doteď, a stála si za názorem, že tam už chodit nechce…
Jinou zaznamenáníhodnou událost minulého týdne asi ani nemám, kromě toho, že jsem si všimla, že katastrofálně roztřepené a ulámané Bibininy nehty, s kterými jsem si dělala starosti posledních pár měsíců, se výrazně zlepšily. Došlo mi, že se zlepšily potom, co objevila a začala jíst gumové medvídky, kterých párkrát v nestřežené chvíli (než nám došlo, že je to potřeba hlídat) zblajzla klidně celý pytlík. Ony ty reklamy na Haribo fakt nekecaj 
PS: B si cestou z miniškolky vždycky kupovala v krámku nanuka. Tentokrát mě přemluvila, ať si vezmu taky, nejdřív jsem nechtěla, pak jsem si všimla termixového Míši a že ho tedy zkusím. „Co to máš, mami?“ ptala se pak B. „To je taková novinka, víš?“ „A můžu ochutnat novinku?!“ Tvářila se na ni dost nedůvěřivě, ale mně teda chutnala 
A ještě jedno PS: Nechcete někdo náš kočárek?
Tak držím palce, ať si to sedne ve školce, teda držím palce i s tím večerním usínáním! To je pro mě trochu noční můra vzhledem k práci, takže udělám raději cokoliv pro to, abych byla před školkou nastoupená hned po o:)
Medvídci jako fakt? U nás stav nehtů dtto, ale vzhledem k tomu, že jedí se Žmurem stejný věci a Žmur je má pevný, lesklý a silný, to spíš přisuzuju tomu, že si na nich Čičman věčně něco loupe a ďoube, takže je to takový zacyklený. (Ale nemám k tomu moc co vyčítavýho dodat, já jsem to jako malá dělala taky v mnohem drastičtějším měřítku- měla jsem je fakt do krve a neplatilo na mě nic.)
Nechci sejčkovat, ale oni se tam nejspíš zvládnou dost unavit už přes dopoledne
no uvidíš!
Hele, nepozorovala jsem jinou změnu v jídelníčku ani chování. Ona je měla rozlámané vyloženě veprostřed, takže oďubováním to být nemohlo, to naštěstí ani moc nedělá. Mimochodem občas jí na její přání teď přejedu pařátky bezbarvým lakem a myslím, že to má taky docela pozitivní vliv, že se to aspoň pak nezhoršuje… Než si to někde omlátí :))
Čičman právě chodí na dopoledne, ale na nespaní to nemá vliv:) A má je taky ďoublý někde i od prostředka, ale asi to bude souběh víc věcí. Laky u nás nefrčí, zato rtěnce někdy neodolá ani Žmur a Čičman už má i pár vlastních – poté, co je oslintala tak, že se jich trochu štítím:))
Tak já zas nemám asi ani jednu rtěnku
laky ne že bych lakovala, ale bezbarvý má hromadu univerzálního využití v domácnosti 
Takže máte školku?! super, já jsem to doteď nepochopila a myslela, že Bibi chodí jen do jiné soukromé:o)
A nechci sejčkovat, ale usínání v 10 je ještě ok. P spí ve školce téměř denně a doma usíná tak v 23:00-23:30. Podle únavy…
Nene, je to jiná soukromá, jenom celodenní / každodenní. Tamto byl spíš takový hlídací klubík, dvě dopoledne v týdnu, jí to zoufale nestačilo a mně to zas komplikovalo denní režim, protože jsem ji musela vyzvednout v půl dvanácté, tou dobou Viki většinou spal tak hodinu, při čekání v teple, než ji převleču, se probudil, pak řval, než jsem nás dostala domů, bylo nejmíň poledne, spíš tak půl jedné, takže oběd bůhvíkdy…
O Přemkovi vím a naprosto mě to straší! Ale když už se pár týdnů namlsáš na volné večery od osmi, tak je těžké se jich zas vzdávat
Aha, takže od září stejně sháníte státní školku, nebo na to pečeš a Bibi bude chodit do té soukromé?
Tak ono už je to naštěstí na úrovni, že ho v 9 zaženeme do postele a pak do 11 ho tak 3-5x za hodinu vracíme zpět do pokojíku. Na vlastní volné večery je v tom mezičase čas:o) Nejhorší to bylo teď, když měl neštovice a ulevilo se mu – ráno chrápal do 8, po obědě nespal a večer neusnul dřív než v 11!!! Byli jsme furt doma, tak nebyl fyzicky unavenej.. strašný!
To je teda děs
do státní jsme byli u zápisu a počítám s tím, že jestli vůbec, dostala by se do nové budovy, která bude někdy v zimě. Takže do prosince by byla tady (od července celotýdenně, teď je „na záskok“, když není plný stav, tj. někdo se omluví) a pak se uvidí…