Mazaný mazel

Posledně jsem tady Vikiho dost očernila, ale pravda je, že i když dokáže být hodně náročné batole, umí být taky zlatíčko. Navíc poslední dobou zase poskočil ve vývoji a je najednou hrozně „velký“ a na svoje poměry rozumný. Třeba když si dřív Lvíček zapomněl na nočním stolku budík, hned se po něm koblih vrhnul, začal mačkat všechny čudlíky a řval jako probodnutej, když mu byl odebrán, odnesen a umístěn na vysokou poličku do skříně. Asi před týdnem zase budík ukořistil… a došel ke skříni a natahoval se s ním k poličce, kam ho dáváme.

Snaží se mluvit. Moc toho ještě nedá, ale chtěl by. Rozumí každopádně výborně. Včera přišel jen s jednou ponožkou. Lvíček se ho zeptal „kde máš ponožku?!“ Šokovaně se kouknul na svoje nohy a na pokyn „jdi do pokojíčku a přines si ji“ opravdu odešel, přinesl, sedl si na zem a snažil se si ji zase nasadit. Už s celkem velkou jistotou říká mně mama, Lvíčkovi tata a dětem v kočárku mimi, na jídlo mlaská a na plínu říká blé. Dneska ráno se ke mně asi ve tři čtvrtě na sedm přitulil, proloupnul oči, zamumlal „mama, mama“, obejmul mě kolem krku a zase usnul 😀

A vůbec objímání a pusinkování. Bibina byla dost nemazlivé mimino a batole, což vždycky těžce nesl Lvíček. Já si ji většinou potulila tak nějak mimoděk třeba při mlíku nebo uspávání; pak nám začala jednu dobu kroutit při usínání uši a to už nebylo příjemné ani jemu 😀 Viki se mazlí tak, jak jsem to dřív nezažila, fakt mě objímá oběma rukama kolem krku, hlavně když ho něco trápí v noci. A když má náladu, dává série pusinek, opravdu našpulenou pusu na pusu – ale musí mít náladu. Dnes jsme mu ukazovali pusinkování s Lvíčkem mezi sebou a pak ho povzbuzovali, aby dal pusinku on tátovi, ale rezolutně zavrtěl hlavou 😉

Je s ním čím dál větší sranda, ale často je to na náš úkor. Objevil kouzlo provokací, takže třeba vezme nějakou tvrdou hračku a začne s ní bouchat do stolu – to ví, že není nic, za co by dostal na zadek, ale že mi to bude vadit a půjdu mu to zatrhnout, načež se zakření od ucha k uchu, popojde u desky stolu dva kroky, abych na něj nedosáhla, a jde bušit zas 😀 Nebo mi cestou z hřiště uhne na chodník „ven“ a směje se a peláší pryč. No… tak snad dostane časem ještě trochu rozum 🙂

PS: Taky už se zkouší oblíkat, to u Bibiny přišlo v podstatě až ve školce, do té doby nezájem 😀 a radost mi dělá, že důvěřivě ochutná každé jídlo, které mu nabídneme. Ne úplně všechno mu chutná, ale zkusí to. To je velkej rozdíl proti B, kterou přimět něco neznámého ochutnat je facha dodnes. A jíst jablko se slupkama začali jíst teď ve stejném věku – Brigule ve třech a půl, on v šestnácti měsících 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “Mazaný mazel

  1. Jo, mazlení jsem s holkama taky takovéhle nezažila…. A pusinky… A ty provokace 😀 je to s klukem sranda co…

    • No neuměla jsem si to nejdřív představit, ale teď bych ho nevyměnila 🙂 skoro každý den si říkám, jak je prima mít obojí…

  2. u nás je mazlivější holka, ale zas třeba dělá to, co kluk ne. On neměl problém vzít mě v deseti za ruku, ona už si to hlídá a třeba ráno ke škole cupitá dva metry ode mě, aby si nedejbože nezadala 😀 Ale ráda mi usíná v náručí, to je nej 🙂

    • No až jim bude deset, to už si vůbec nedovedu představit 😀 občas na to myslím, abych si ulevila od toho, že na mně furt visej. A samozřejmě, když si to představím, už je mi to líto 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *