Viki rok a tři čtvrtě

Už včera, ale včera jsem měla obě děti celý den doma, k večeru přijel kadeřník a tchyně, takže jsem uklízela, a když zvěřinec usnul, nalili jsme si s L víno, pustili The Grand Tour a královsky se bavili. Jakkoli chlapečka miluju, tenhle program dostal před blogem přece jen přednost 😀

Roste. Už jenom čtvrt roku a bude moct jít do hlídací skupinky nebo školky – samozřejmě ne na fulltime, to bych ani nechtěla, ale aspoň občas! Už se se mnou někdy nudí. Ale teď už vím, že to dáme. Jednou za týden začala na dopoledne jezdit moje mamka. Hraje si s ním a já občas i něco udělám 🙂

Dost chodí, určitě víc než B v jeho věku. O státním svátku jsme byli v zooparku Zájezd bez kočárku, je tam celkem dost štreka mezi dvěma částmi zoo a ušel to v pohodě, jenom cestou zpátky se při honění s Bibi natáhnul do bahna a pak už nechtěl, tak jsem ho k autu donesla (a od té doby chce nosit furt, ale to je už jiná pohádka. Jenom ode mě, na tátu to ani nezkouší). Ale když jsem s ním zkusila jít do školky (Lvíček nás měl všechny vyzvednout a neměl místo v kufru), místo 20 minut jsme šli hodinu a stejně nedošli 😉 ale to se holt ještě vypiluje, B tuhle trasu začala dávat až před třetím rokem.

Jí taky sám. Na polívku už ho svlíkám, protože krmit se většinou nenechá. Když chtěl jednou termix po koupání a už byl v pyžamu, trvala jsem na tom, že mu budu dávat lžičkou. On trval na tom, že bude jíst sám. Já nehodlala ustoupit a on chtěl termix… tak pojal osobní integritu po svém: vylezl na desku jídelního stolu, kam samozřejmě normálně lézt nesmí, a nechal se nakrmit tam. Aby si nezadal. Aby bylo aspoň nějak po jeho. Tvrdohlavý je tedy za dva a něco mi říká, že si ještě užijeme.

Pořád nemluví. Má těch svých asi deset patnáct dvouslabičných výrazů a s nimi si vystačí. Joo, e-e, zvukově podobné, ale významově naprosto opačné ech-e (ještě), máma, ďáďa, babí, mimi, Bibi, gaga, bleble, dejdej, ňamňam, bobo, veve, ampa a jéje. Jéje říká většinou, když někdo přijde. Mimi jsou všechny děti (k jejímu nezměrnému podráždění i sestra), kočky, psi a některá další zvířata; v poslední době ke všeobecnému zmatení i mléko, Pinguí a občas obecné ukazovací zájmeno. Máma jsem já i L, dadá/táta spíš používá při bafání jako „tady“. Gaga je jakákoli mašina (původně bagr). Jeho slovní projevy tak vypadají tak, že si překlápí obrázek psa a kočky a říká „mimí-mimí“. Má obrázek mě a L: „máma-máma!“ A na výletě vlakem, metrem a tramvají jsme si z něj dělali srandu, že jsme jeli gagá, gagá a gagá. (Bleble je vše okolo vyměšování – čurání, kakání, pindík i plínky. Bobo jsou boty, ampa lampa, veve je takové obecné slovo, dřív znamenalo auto a taky Viktorek, teď tak nějak všechno a nic.)

Začal hůř usínat, po obědě i večer. Odpoledne dá teď tak hodinu, maximálně hodinu a půl, a večer ho neuspím před devátou, a to i když v neděli vstával v půl jedné. Vzpomínám si ale, že v tomhle věku bylo taky čím dál složitější Bibi uspat.
Nosí mi knížky pro větší děti nebo i pro dospělé, a občas vydrží stránku nebo dvě poslouchat i něco, čemu nemůže vůbec rozumět 🙂 naopak zpívání, dřív nedílná součást uspávání, mi posledních pár dnů zakazuje – po pár taktech přijde rezolutní „e-e!“ Bibi naopak chce zpívat i přes den, tak se moc neshodnou. Jsem zvědavá, jestli ho to zase přejde, nebo můj zpěv odsoudil navždy.

Nemá rád, když se na něj zvedá hlas, když se mu něco zakazuje nebo odebírá z ruky nebezpečný předmět. Ale tak to beru jako průvodní jev vzdoru zintenzivněný povahou. Co je už trochu matoucí, že někdy má záchvaty agresivity a prostě „se chce prát“, takže do nás bouchá a my ho musíme lovit, třást s ním a pošťuchovat ho – ale když je lehce plácnut mimo tuhle hru, třeba když poněkolikáté poruší jasně řečená pravidla a na opakované slovní varování nereaguje, bere to hodně ukřivděně. Často moc nevím, jak vlastně na něj, a Lvíčkovi to jde líp. Asi chápu proč, a proč zase B poslouchá obvykle víc mě: do „svého“ pohlaví se líp vžiju a taky mi dělá menší problém trvat na pravidlech. U toho opačného vždycky fungují nějaké podprahové „sváděcí“ tendence a máme sklon jim trochu víc promíjet.

Pan ředitel na výletě do Lvíčkovy práce:

img_1912

PS: Má uštíplý kousíček jedničky vpravo nahoře. Není to skoro vidět, ale stejně mě to štve. Aspoň že to jsou jen ty mléčné…

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u “Viki rok a tři čtvrtě

    • U tebe to musí být asi ještě zvláštnější – máš dvě holky, každá je vlastně jiná, ale věřím, že nějaký „společný jmenovatel“ tam je… Viki mám dojem, že je dost možná víc po mně než Brigča, ale stejně mám problém se na něj naladit. Hlavně teda když nemluví. I když Bibina mlela od roku a půl a do těch cca 2,5 to byly stejně samý nesmysly…

      • …nebo teda nesmysly ne, nechci jí křivdit, ale bylo to na úrovni Vikiho fyzické komunikace, že si třeba přinese plínku. Ale spolehnout se na to stejně nedalo, jako že by řekla, co jí kde bolí, nebo co chce k obědu, to fakt Viki s větší úspěšností ukáže prstem.

  1. Já mám hroznej problém s holkama. Kluci jsou jednoduší na ovládání, řeknu A udělá A. Holce řeknu A a ona buď udělá Z nebo začne brečet.. jsem z ní na mašli, a co je nejhorší úplně se v ní vidim, taky jsem byla takový dítě a dneska vidim, že i kdyby se naši tenkrát stavěli na hlavu, tak by mojí dušičce stejně „ubližovali“. Strašnej stav 🙂
    A ke zpívání, když začnu zpívat, dítě vříská DOST!! 😉

    • Jako zatím nejsem ve stádiu, že by šlo s Vikim nějak funkčnějc komunikovat než „hoď to do koše“, takže posoudím asi až za čas. Zatím mi přijde, že jsou neposlušný a „hluchý“ tak oba stejně…

  2. „Mimi-mimi“ a „máma-máma“ mě fakt pobavilo 🙂 A ten tvůj postřeh o výchově kluků a holek je zajímavý, ikdyž pro mě jako mámu dvou kluků trochu depresivní 😀

    • Ono to není tak jednostranné 🙂 na druhou stranu tou podobností prostě vzniká zase víc třecích ploch, mezi klukem a maminkou je taková vzájemná… galantnost, nebo jak to popsat. Vím, že na Bibi jsem asi o něco přísnější než na Viktorka (ale snažím se jí to zase kompenzovat mazlením a společnými chvilkami). Špatně se to popisuje. Ale třeba si to napotřetí budeš mít možnost vyzkoušet 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *