Jeden blogpost jsem už tenhle týden publikovala, takže jsem si ho mentálně odškrtla a ten fotkový v jednu chvíli zkrátka z přeplněné hlavy přetekl. Je toho moc – adventní věnec a kalendář, cukroví, vánoční přání, Ježíšek, Mikuláš, Bibi narozeniny… Připadá mi, jako by nějaký sadista na poslední tři týdny šíleně zrychlil čas – před chvílí byl začátek listopadu a na všechno hromada času, najednou klepe na dveře advent a čas není na nic. Jo a jak jsem si tu posledně libovala, jak jsou děti hodné, tak se zase začaly vztekat a zlobit. Aktuální věci jsem napsala víceméně minule anebo k fotkám, tak jenom jeden postřeh: asi o milion procent mi náladu zvednul první díl Clarksonova, Hammondova a Mayova post-TopGearovského pořadu The Grand Tour, který jsme s L. zkoukli v pondělí večer. Výborná podívaná a skvělá prča, doporučuju zejména francouzštinářům 😉