Advent si zatím moc neužívám. Nevím ani proč: objektivně toho tolik na práci nemám, z cukroví jsem se zmohla jen na domácí čokoládu podle přání Bibi, velký úklid neprobíhá a práce bude (zaplaťpámbu) zas až od půlky ledna. Ano, tenhle týden je Bibi doma, ale pocit, že nic nestíhám, mám už aspoň čtrnáct dní. Naopak sváteční nálada mi vyhasla už někdy začátkem listopadu, přestože doma pálím svíčky i františky, na stole trůní věnec i smutně schlíplá větev chvojí a aspoň jednou denně si fetnu dávku koled. Kde nic není…

Třeba to ještě přijde. Každopádně jsem teď trochu rozhozená mezi minulým týdnem, který mám vlastně glosovat, Bibčinými pondělními narozeninami, které už do něj nespadají, a dnešním přííííšerným dnem, kdy děti ani minutu nespaly, ani minutu nekoukaly na televizi a naopak téměř všechny minuty z celého dne zlobily, řádily, ječely, hádaly se, škodily, lezly kam nemají, soupeřily o mou pozornost a tahaly se o hračky. Lvíček byl trochu zpruzený, když jsem mu někdy kolem třetí odpoledne jen párkrát pravdivě poreferovala o situaci (které z dětí dostalo kolikrát výprask nebo hysterák z únavy), ale když přišel domů, během hodiny a půl byl na explozi taky a srdečně mě litoval a obdivoval, že jsem to přežila celý den 🙂 zkrátka už jsou zdraví (Viki si dokonce dal mléko, které odmítal celý ten týden nemoci a už jsem myslela, že se mi úplně odnaučí na lahev), nudí se a zlooobí. Snad zítra vyjde nějaký výlet. Každopádně jsem neměla klid ani na jedinou vlastní myšlenku, takhle intezivní den už dlouho nebyl, tak si to kompenzuju psaním. Psaní je kámoš 🙂 a blogové resty narůstají.

Z toho minulého týdne stojí kromě už zmiňované infekční (především) ústní hrůzy asi jen neděle. Tchyně nám velkoryse nabídla, že když už jsou oba zloprckové infekční a zaháčkovaní doma, že nám je na pár hodin pohlídá a my si můžeme někam vyrazit. Takže jsme měli rande. Nevím, jestli počítám dobře, ale mám pocit, že od srpnových Lvíčkových narozenin snad poprvé! Vyšla nám tak naše tradiční předvánoční návštěva Pražského hradu a bylo to skvělé rande. Procházka, svařák, selfíčka, povídání… chybělo jen sednout si někam do tepla, protože fakt fest mrzlo 😉 ale cestou domů nás ještě spontánně napadlo zastavit se v Globusu pro svačinu a fazole, mleté hovězí a pečivo na chilli con carne. Comfort food jak prase. Bodnul 🙂

Fotky zde aaa… deck the halls! 🙂